Filosof Nick Bostrom či technologický magnát Elon Musk – to jsou jen dva z dlouhé řady lidí, kteří se domnívají, že žijeme v nějaké sofistikované počítačové simulaci. Teoretická fyzička Sabine Hossenfelder z Frankfurt Institute for Advanced Studie však tvrdí, že tento přístup je k ničemu.
„Prohlašovat, že to takhle a takhle udělal programátor, nejenže nic nevysvětluje, ale teleportuje nás to zpět do doby mýtů a legend,“ uvedla Sabine. „Hypotéza simulace je obtěžující, protože zasahuje do hájemství fyziků“.
Scénář, podle kterého je vesmír složený z bitů – stejně jako počítač – je prý nepoužitelný, protože s použitím klasických bitů nelze něco takového realizovat. Jistou teoretickou možností jsou kvantové bity, ale i zde „existuje řada důvodů, proč se domnívat, že to není možné“.
Jedním z těch nejpádnějších je skutečnost, že kombinace obecné relativity, standardního modelu částicové fyziky a kvantových bitů představuje oříšek, který se zatím nikomu nepodařilo rozlousknout. Asi nejblíž se dostali Xiao-Gang Wen a jeho kolegové, nicméně jejich výsledky zdaleka nelze považovat za uspokojivé.
„Nejlepšími teoriemi současnosti jsou standardní model a obecná relativita a jakákoliv jiná vysvětlení, která pro nás máte, musí být nejprve schopná reprodukovat úspěchy těchto teorií,“ argumentuje Hossenfelder.
Dále je tu například otázka, jak by nějaký superinteligentní programátor mohl zabránit simulovaným mozkům, aby si jednoho dne začaly všímat určitých kontradikcí. Něco takového by vyžadovalo schopnost predikovat, jaké otázky si mozek bude klást – tedy konzistentní data o těchto tématech. Ta by mohla pocházet z prostředí programátora, což by ovšem znamenalo, že „mozek by nežil v simulaci“.
Zdroj: BackRe(Action)
