Řada lidí je přesvědčena, že pro udržení zdraví je nezbytné konzumovat vitamínové a minerální doplňky. Desetiletí vědeckého výzkumu ale ukazují, že zdraví příliš neprospívají a mohou být dokonce škodlivé.
Světový trh s vitaminovými doplňky je zlatý důl. Jen multivitaminů se v roce 2011 prodalo za 16 miliard dolarů, přípravků s vitamínem B za 4,5 miliardy a vitamínu C něco přes 4 miliardy.
Největší podíl na masovém nárůstu zájmu o tyto potravinové doplňky se dá připsat jednomu člověku a tím je Linus Pauling. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců 20. století a jako jeden z mála získal hned dvě Nobelovy ceny – za chemii a za mír. Kromě toho ale byl také velkým zastáncem vitamínových doplňků. A za to si nedávno vysloužil od doktora Paula Offita v knize „Do You Believe in Magic?: The Sense and Nonsense of Alternative Medicine“ přezdívku „největší světový šarlatán.“
Vše začalo, když bylo Paulingovi 65 let a na radu jistého biochemika začal brát vitamín C. Cítil se po něm prý mnohem lépe, a ačkoli byl dříve několikrát do roka nachlazený, od té doby už ani jednou. Postupně proto zvyšoval dávky, až se dostal na 18 000 miligramů denně – to je zhruba 200× více, než je doporučená dávka.
Linus Pauling. Zdroj: US-Gov., Library of Congress
Brzy se z něj stal veřejný propagátor užívání velkých dávek tohoto vitamínu a věřil, že díky němu se ze světa podaří zcela vymýtit nachlazení. Získal si nadšené zastánce a přípravky s vitamínem C začaly brát desítky milionů lidí.
Vědci zpochybňují prospěšnost vitamínových doplňků
Výsledky vědeckého zkoumání vlivu vitamínu C na zdraví ale vypráví zcela jiný příběh. Například vědci z univerzity v Marylandu dávali denně po dobu tři týdnů jedenácti účastníkům tři gramy vitamínu C, zatímco kontrolní skupina dostávala placebo. Všechny pak infikovali virem, který způsobuje běžné nachlazení. Onemocněli všichni a obě skupiny byly nemocné zhruba stejnou dobu, vitamín C jim tedy nijak nepomohl.
Na univerzitě v Torontu zkoušeli rovněž podávat vitamín C nebo placebo, tentokrát 3 500 lidem. Ani zde nebyl vitamín při prevenci nachlazení o nic lepší než placebo. „Nejméně 15 studií už ukázalo, že vitamín C nachlazení nevyléčí,“ tvrdí Paul Offit.
Ve skutečnosti ale výzkumů na toto téma proběhlo ještě více, je proto užitečné vzít je v úvahu všechny. To letos udělala uznávaná mezinárodní organizace Cochrane Collaboration, která ve svém hodnocení vzala v úvahu 55 studií.
Jejich závěr? Pravidelné užívání vitamínu C lidi neochránilo před nachlazením, i když zkrátilo její trvání; v průměru ale o pouhých 8 % u dospělých a o 14 % u dětí. Podle autorů studie tedy plošné podávání vitamínů C nemá význam. Když potom posoudili studie, ve kterých byl podáván vitamín C až po nástupu prvních příznaků nachlazení, zjistili, že vitamín nemá na délku ani závažnost příznaků žádný vliv.
Pauling si ale z negativních výsledků většiny studií nic nedělal a dál propagoval vitamín C ve svých knihách, článcích i veřejných vystoupeních.
Způsobují vitamínové doplňky rakovinu?
Fenomén, kdy geniální vědec zároveň zastává neuvěřitelně iracionální názory (které se většinou netýkají jeho oboru) má dokonce svůj název – Nobelova nemoc. A Pauling propadal iracionalitě stále více. Dospěl dokonce k názoru, že vitamín C léčí i rakovinu. Když jej budeme brát s dalšími vitamínovými doplňky, budeme se prý jednou dožívat až 150 let věku. I zde se ale ukázalo, že realita je jinde. Některé studie dospěly k závěru, že konzumace vitamínových doplňků může u lidí riziko rakoviny ještě zvýšit.
Jedna z provedených studií tvrdí, že pravidelné používání potravinových doplňků s vitamínem C před nachlazením neochrání
Cochrane Collaboration například loni zhodnotila studie týkající se rakoviny plic. Jejich závěr je více než výmluvný: „Na základně dostupných důkazů nelze doporučit užívání doplňků s vitamínem A, C, E nebo selenem, ani samostatně ani v kombinaci, k prevenci rakoviny plic u zdravých lidí. Ve skutečnosti by se kuřáci a lidé vystavení azbestu měli vyhnout užívání doplňků s beta-karotenem, protože je spojen s mírným nárůstem výskytu rakoviny plic a úmrtností.“
K neméně závažným závěrům dospěla studie, která náhodně rozdělila 34 887 mužů do čtyř skupin: jedna dostávala vitamín E, druhá selen, třetí obě substance a čtvrtá skupina dostávala placebo. První dobrovolníci byli rekrutování v roce 2001 a v roce 2011 vědci vyhodnotili, jak se jim daří po zdravotní stránce. Konzumace vitamínu E byla spojena s vyšším výskytem rakoviny prostaty. Závěr vědců proto zněl varovně: „Pozorovaný 17% nárůst ve výskytu rakoviny prostaty demonstruje potenciál zdánlivě neškodných, ale biologicky aktivních substancí, jako jsou vitamíny, poškozovat zdraví.“ Vědci proto v závěru varují konzumenty, aby byli skeptičtí k podobným neregulovaným přípravkům, zvlášť když nejsou důkazy, že by byly zdraví nějak prospěšné.
Jiná studie zveřejněná v roce 2011 zkoumala, jak se užívání vitamínových a minerálních doplňků projevuje na úmrtnosti u 38 772 sledovaných žen: „U starších žen může být několik běžně užívaných vitamínových a minerálních doplňků spojeno s vyšším rizikem úmrtí; tato asociace je nejsilnější u doplňků s železem,“ píšou autoři.
Jedním z posledních příspěvků do diskuze o bezpečnosti potravinových doplňků je letošní analýza studií, které dohromady zahrnuly 91 074 osob. Závěr vědců v tomto případě byl, že konzumace vitamínů a minerálů v tabletách úmrtnost nezvyšuje, ale sami autoři dodávají, že rozdílný výsledek může být způsobený rozdílem v dávkování. Škodlivé může být brát více různých přípravků nebo jejich užívání v nadměrném množství. „Žádný vliv na úmrtnost“ ale současně znamená, že konzumace těchto doplňků život lidem nijak neprodloužila. Pohled na veškeré publikované studie tedy naznačuje, že vitamínové doplňky jsou v nejlepším případě k ničemu a v nejhorším případě nebezpečné.
Výjimka potvrzuje pravidlo
Jednou z mála výjimek je velká studie s názvem „Physicians' Health Study II“, která déle než jedenáct let sledovala 14 641 lékařů. Autoři v tomto případě dospěli k závěru, že každodenní konzumace vitamínových doplňků u testovaných osob o něco snížila riziko rakoviny. A protože jde o velkou a dlouhodobou studii, mnozí zastánci vitamínových doplňků ji považují za důkaz, že tyto přípravky přece jenom zdraví prospívají.
Jenže existují dobré důvody, proč brát tuto studii s rezervou. Asi nejdůležitější je, že testovala desítky možných asociací najednou. Pomáhají vitamíny proti kardiovaskulárním nemocem? Proti očním nemocem? Proti úbytku kognitivních schopností?
Nejspolehlivějším zdrojem vitamínů je pravidelná konzumace ovoce a zeleniny
Můžeme si to přirovnat ke hře na ruletě. Pokud vsadíte ve hře jen na jedno číslo a možností je 37, máte jen malou šanci na výhru. Když však vsadíte na třicet čísel zároveň, pak se šance na výhru výrazně zvyšuje – pravděpodobnost v takovém případě stojí na vaší straně. A to je i případ zmíněné studie. Protože zkoumala desítky možných asociací, výrazně tím zvýšila šance, že skupina beroucí multivitaminy si alespoň v jednom ohledu povede lépe. A tím byla v tomto případě rakovina, u ostatních nemocí žádný pozitivní vliv nenašli. Je tedy velká pravděpodobnost, že pozitivní výsledek je pouze náhodný – jak upozornili kritici studie.
Paul Offit proto hovoří o falešné víře „církve vitamínů a doplňků“. A jako většina ostatních vědců dodává, že obecně proti vitamínům nic nemá – všichni je potřebujeme k životu. Ale pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny dostanete do svého těla dostatek potřebných vitamínů a minerálů. Konzumovat je v tabletách je zcela zbytečné.
