Léčba špatně se hojících poranění spolyká v ekonomicky vyspělých zemích plná 3% všech výdajů na zdravotnictví. To už je pořádný „balík“. Utrpení pacientů, které dlouhodobě sužuje chronické poranění, se v penězích změřit nedá.
S tím, jak lidstvo stárne, problém s poraněními vzdorujícími léčbě roste. Stav nemocného mohou dál zkomplikovat infekce rány bakteriemi odolnými k antibiotikům. I těchto případů stále přibývá. Proto vzbudila velkou pozornost švédská studie představující celkem jednoduchý a přitom překvapivě účinný prostředek, který si s celou řadou chronických poranění rychle poradí. Jeho základem je obyčejný střevní mikrob.
Bakterie Lactobacillus reuteri patří k nejhojnějším obyvatelům našich útrob. Žije nejen ve střevě lidí, ale hostí ji i nejrůznější zástupci pozemské fauny. Její přítomnost je pro nás dobrým znamením, protože signalizuje zdravou střevní mikroflóru.
To je také důvod, proč se využívá i jako probiotikum při léčbě střevních onemocnění. Nyní ji mikrobiologové a lékaři z univerzity v Uppsale proměnili v revoluční prostředek k hojení chronických povrchových poranění.
Nejprve si vzali bakterii Lactobacillus reuteri na paškál genoví inženýři, kteří do její dědičné informace vnesli lidský gen pro bílkovinnou molekulu chemokinu CXCL12 označovanou někdy také jako SDF1. Tato bílkovina se běžně tvoří v hojících se ranách, ale má tam velmi krátkou životnost a její koncentrace bývají nízké. To je škoda, protože má na hojení přímo zázračné účinky.
Geneticky modifikované bakterie vylučují chemokin CXCL12 ve velkém. Když je vědci nanesli na rány, mobilizoval vyprodukovaný chemokin buňky imunitního systému a ty se hned hrnuly do poškozené tkáně. Přitom produkovaly zvýšená množství hojivých látek, k nimž patří například bílkovina TGFb.
To vše mělo za následek neskonale rychlejší průběh hojení. Významnou úlohu přitom sehrává i přirozená schopnost všech bakterií laktobacilů produkovat kyselinu mléčnou. Tato organická kyselina prostředí rány mírně okyselí a tím zvýší odolnost bílkovinné molekuly chemokinu CXCL12 k rozkladným procesům.
Švédští vědci odzkoušeli léčebné bakterie na zdravých laboratorních myších, ale také na myších trpících cukrovkou nebo poruchami krevního oběhu, což jsou onemocnění, která výrazně zhoršují hojení ran. Ve všech případech geneticky modifikované laktobacily zabraly a hojení významně urychlily. Léčba se osvědčila i při testech na laboratorně pěstované lidské kůži.
V další etapě testů budou Švédové vedení profesorkou Miou Phillipsonovou ověřovat léčbu na prasatech. Pokud vše dobře dopadne, zapojí se do klinických zkoušek například i lidé trpící těžko se hojícími bércovými vředy, diabetici trápení nehojícími se otevřenými ránami nebo pacienti s rozsáhlými popáleninami.
Systém léčby, při kterém jsou na kůži naneseny geneticky modifikované bakterie produkující nové biologicky aktivní látky, by mohl najít mnohem širší uplatnění. Lékaři uvažují o jeho nasazení například u pacientů s nepříjemnými ekzémy, lupénkou a dalšími kožními chorobami.
Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences