Venuše rozhodně není ideálním místem k životu. Její atmosféra je toxická a průměrná teplota povrchu činí 464 stupňů Celsia. Noční strana, tedy polovina odvrácená od Slunce, nicméně ukrývá spoustu zajímavých záhad.
Astronomové nyní ke svému překvapení odhalili, že silné větry, kterými je tato planeta známá, jsou zde ještě chaotičtější
„Je to poprvé, co jsme byli schopni v globálním měřítku charakterizovat, jak atmosféra na noční straně Venuše cirkuluje,“ uvedl astrofyzik Javier Peralta z Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA). „Zatímco na denní straně byla atmosférická cirkulace podrobně prozkoumaná, na noční straně je ještě hodně co objevovat.“
Větry v atmosféře kolem planety víří až 60krát rychleji než samotná Venuše. Tomuto jevu se říká „super-rotace“ a lze ho studovat pozorováním pohybů lesklých mraků. Naše modely však nebyly schopny tuto super-rotaci reprodukovat, což jasně naznačovalo, že nějaké části skládanky nám nejspíš chybí.
Peralta a jeho kolegové analyzovali data získaná nástrojem známým jako VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer), který se nalézal na palubě sondy Venus Express. Díky infračervené perspektivě zjistili, že vířivé větry jsou na noční straně nepravidelnější a chaotičtější. Můžete zde vidět velké, zvlněné a nepravidelné mraky, které se na slunečné straně nevyskytují.
Podle vědců by za to mohly být zodpovědné tzv. stacionární vlny. „Stacionární vlny jsou pravděpodobně to, co nazýváme gravitačními vlnami – jinými slovy stoupající vlny generované níže v atmosféře Venuše, které podle všeho nepohybují s rotací planety. Tyto vlny se koncentrují ve strmých, horských oblastech Venuše, což naznačuje, že topografie planety ovlivňuje dění v oblacích,“ vysvětlil Agustin Sánchez-Lavega z University del País Vasco.
Zdroj: ESA
