Viry jsou zkrátka všudypřítomné. Naleznete je nejen v půdě či ve vodě, ale i ve vzduchu. Z toho se pak pomocí tzv. atmosférické depozice šíří do dalších složek životního prostředí.
Odborníci z USDA Forest Service už dříve odhadli, že každoročně „naprší“ více než bilion virů na čtvereční metr. Nyní to ale vypadá, že se drželi zbytečně při zemi. „Nad planetární hraniční vrstvou je každý den depozitováno přes 800 milionů virů na metr čtvereční – to je 25 virů na každého obyvatele Kanady,“ uvedl Curtis Suttle z University of British Columbia.
Curtis je jedním z autorů nové studie, která poprvé kvantifikovala počet virů, přenášených do nadmořské výšky 2500 až 3000 metrů. Tam se tyto nebuněčné organismy (alespoň v některých případech) dostávají smíchané s prachem a mořskými aerosoly.
Jedním z hlavních impulsů k tomuto výzkumu byla skutečnost, že zhruba před 20 lety začaly být ve velmi odlišných prostředích po celém světě nalézány geneticky podobné viry. Vědci si tak položili otázku, zda se tyto organismy nemohou šířit vzduchem i na hodně velké vzdálenosti. A zdá se, že ano.
Z analýzy vzorků shromážděných kolektory na plošinách Sierry Nevady plyne, že ve volné troposféře nad nejnižší vrstvou atmosféry – tedy výše zmíněnou planetární hraniční vrstvou (PBL) – každý den dochází k depozici milionů bakterií a miliard virů na metr čtvereční. Tento rozdíl je způsoben tím, že rychlost depozice může být v případě virů až 461krát vyšší, než v případě bakterií.
Ne každý virus ovšem takový „atmosférický transport“ přežije. A i pokud ano, ještě to neznamená, že v novém ekosystému najde vhodného hostitele. V dané souvislosti je třeba zmínit i to, že nemusí jít nutně jen o patogen, ale třeba i o bakteriofág. Jinak řečeno, jeho přítomnost může mít na dotyčný ekosystém i pozitivní dopad.
