Odborníci se dlouho domnívali, že Alzheimerova choroba, neurodegenerativní onemocnění, při němž dochází ke ztrátě nervových buněk v některých částech mozku, vede ke kompletnímu vymazání vzpomínek pacientů. Významným projevem onemocnění je tvorba takzvaných amyloidních plaků, což jsou shluky špatně smotaných bukovin.
Amyloidní plaky se u pacientů s Alzheimerem hromadí v některých oblastech mozku, především v hipokampu a mozkové kůře. Lékaři si až do této doby mysleli, že plaky postupně zničí nervové buňky, čili neurony, které uchovávají naše vzpomínky. Jak se ale ukazuje, situace možná není tak špatná, jak se až doposud zdálo.
Christine Denny z Kolumbijské univerzity a její kolegové totiž nedávno provedli experimenty na myších s Alzheimerem a zjistili, že vzpomínky u Alzheimerovy choroby vlastně nejspíš nemizí. Zůstávají na svém místě, jen je pro pacienta s Alzheimerem obtížnější se k nim dostat. To ale ještě není všechno. Dennyové a jejímu týmu se rovněž povedlo tyto vzpomínky obnovit tím, že stimulovali neurony v mozku myší, kde jsou jejich vzpomínky uložené.
Vědci k tomuto objevu využili důmyslně geneticky upravené myši. Vyrobili si takové myši, jejichž mozkové buňky světélkují žlutě, když jsou aktivovány při ukládání vzpomínek do paměti. Když v mozku těchto myší dochází k vyvolávání uložených vzpomínek, tak jim mozkové buňky zase světélkují červeně. Je to jako takový paměťový semafor v mozku.
Tým Dennyové si vyrobil dva typy těchto GM myší s paměťovým semaforem. Polovina myší byla zdravá, druhá půlka byla upravena tak, aby je postihla velmi blízká obdoba Alzheimerovy choroby. Takové myši se běžně používají ke studiu této obávané nemoci stáří. Myši byly zároveň ještě pozměněny tak, aby jejich neurony reagovaly na laserový paprsek.
Badatelé nejprve všechny připravené myši naučili, že když je vystaví vůni citrónu, tak vzápětí dostanou elektrický šok. Za týden pak vyzkoušeli, jak dobře si myši souvislost vůně citrónu s nepříjemným zážitkem pamatují. Myši s Alzheimerem si to pamatovaly mnohem méně a pohled do jejich mozků ukázal, že jim červeně světélkují jiné buňky, než by měly.
Pak Dennyová a její kolegové použili postupy optogenetiky a modrým laserem posvítili na upravené nervové buňky, které světélkovaly žlutě a označovaly uložené vzpomínky. Po stimulaci laserem si myši s Alzheimerem jako zázrakem vzpomněly na spojení mezi vůní citrónu a elektrickým šokem.
Tento postup není bohužel možné použít u lidí, protože naše mozkové buňky potřebným způsobem nereagují na laserový paprsek. Když ale víme, že Alzheimer vzpomínky vlastně nejspíše neničí, tak bude možné vyvíjet nové léčebné postupy, které by mohli lidem s touto chorobou velmi usnadnit život.
Zdroj: New Scientist, Foto: KAIST
