Není žádným tajemstvím, že koberce představují hotová semeniště bakterií a dalších mikrobů. Kromě toho se v nich kumulují různé nečistoty včetně alergenů. Řadu rodičů proto trápí otázka, co všechno – a především v jakém množství – může jejich lezoucí dítě vdechnout.
Tým finských a amerických vědců se ji rozhodl zodpovědět. K tomu ovšem potřeboval miminko, které by mohl vypustit do komory umožňující řízení vzduchu a nechat ho plazit se přes kusy koberců. A tak si jedno prostě vyrobil. Tedy... ne obvyklým způsobem, ale z elektronických součástek.
Aby bylo možné získané výsledky s něcím porovnat, odborníci angažovali dospělého dobrovolníka, kterého vybavili speciálním oblečením a filtrační maskou. Robot a dobrovolník pak vykonali celkem 25 stejných (co do délky trvání i prostředí) „procházek“ po pěti různých kobercích pocházejících z různých helsinských domácností.
„Využili jsme nejmodernější aerosolové přístroje pro sledování biologických částic vznášejících se ve vzduchu kolem dítěte v reálném čase, sekundu za sekundou,“ vysvětlil vedoucí výzkumník Brandon Boor z Purdue University.
Ukázalo se, že robotické miminko na jeden kilogram tělesné hmotnosti „vdechlo“ čtyřikrát více biologických částic z koberce, než normálně chodící dospělý člověk. Když totiž malé děti lezou, vytvářejí kolem sebe jakýsi koncentrovaný oblak mikroorganismů.
Není však nutné propadat panice a začít se koberců neprodleně zbavovat. Jak Boor upozornil, expozice mikrobům a alergenním částicím je v této fázi života důležitá. „Hraje významnou roli jak z hlediska vývoje, tak z hlediska ochrany před astmatem a alergickými onemocněními,“ uvedl.
Zdroj: Purdue University
