29. dubna: Nový dezinfekční prostředek
Odborníci z Hong Kong University of Science and Technology vyvinuli ochranný antivirový povlak, který podle nich účinkuje až tři měsíce. Informovala o tom agentura Reuters.
Dezinfekční prostředek zvaný MAP-1 nevznikl v reakci na pandemii COVID-19 – vědci na něm pracovali přibližně deset let. Nyní však samozřejmě očekávají, že bude mj. využit právě k boji proti koronaviru SARS-CoV-2.
MAP-1 již úspěšně prošel klinickými testy a v Hongkongu by měl být v prodeji od příštího měsíce. Zatím se používá především k dezinfikování domů, v nichž žijí lidé s nižšími příjmy.
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
„Mám pocit, že to posílilo naši obranyschopnost vůči viru,“ konstatoval jeden z obyvatel těchto nemovítostí.
Problém spočívá v tom, že MAP-1 není právě levný. Lze tak předpokládat, že o něj budou mít zájem zejména školy, nemocnice, úřady, různé firmy atd. – minimálně dokud na trhu nebude i finančně dostupnější verze.
27. dubna: V USA se testuje lék na pálení žáhy
Nemocnice v New Yorku začaly lidem trpícím nemocí COVID-19 podávat lék proti pálení žáhy. Konkrétně jde o přípravek obsahující látku zvanou famotidin.
Do tohoto klinického hodnocení se zatím zapojilo 187 pacientů, nicméně vědci doufají, že nakonec jich bude 1200. Předběžné výsledky by mohly být k dispozici během příštích týdnů.
„V historii medicíny existuje mnoho příkladů, kdy se u léku, který byl navržen pro jeden účel, projevil účinek na jiné onemocnění,“ konstatoval Kevin Tracey, prezident Feinstein Institutes for Medical Research.
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
Pokud famotidin na COVID-19 zabírá – což je v tuto chvíli stále velká neznámá – bylo by jednoduché ho používat v širokém měřítku. Je totiž levný a na trhu je ho spousta.
„Nevíme, jestli to má nějaký přínos. Opravdu ne. Přísahám, že ne. Lidé doufají v cokoli. Potřebujeme provést toto klinické hodnocení... Rozhodně byste teď neměli jít do lékárny a začít brát spoustu léků proti pálení žáhy,“ varoval Tracey.
23. dubna: COVID-19 a mrtvice
Někteří lékaři tvrdí, že nemoc COVID-19 vyvolává náhlé mrtvice u dospělých ve věku 30-40 let, kteří jinak mají mírný průběh. Informovala o tom americká CNN.
V poslední době roste počet důkazů o tom, že koronavirus SARS-CoV-2 ovlivňuje srážlivost krve – přičemž jedním z důsledků může být právě cévní mozková příhoda.
Thomas Oxley, neurochirurg Mount Sinai Health Systém v New Yorku, a jeho kolegové zveřejnili podrobnosti o pěti jedincích, které léčili. Všichni byli mladší 50 let a všichni měli buď slabé, nebo dokonce vůbec žádné symptomy.
„Zdá se, že virus způsobuje zvýšené srážení ve velkých tepnách, což vede k těžké mrtvici,“ konstatoval Oxley. „Naše zpráva ukazuje, že u mladých pacientů došlo v posledních dvou týdnech k sedminásobnému zvýšení incidence náhlé cévní mozkové příhody.“
Situaci komplikuje skutečnost, že lidé se kvůli pandemii zdráhají vyrazit na pohotovost nebo volat 911. V případě mrtvice má však rychlé ošetření zásadní význam. „Nejúčinnější je odstranění sraženiny, ale to musí být provedeno do 6 hodin… někdy do 24 hodin,“ upozornil Oxley.
22. dubna: Studie účinků hydroxychlorochinu dopadla špatně
Podle studie provedené na stovkách pacientů s COVID-19 ve zdravotnických zařízeních US Veterans Health Administration léčba hydroxychlorochinem – kterou mj. propagoval americký prezident Donalt Trump – nezabírá.
U jedinců, kteří tento preparát dostávali, navíc byla zaznamenána vyšší míra úmrtnosti. Dotyčnou studii financoval National Institutes of Health (NIH) a University of Virginia a její výsledky byly zveřejněny na předtiskovém serveru medrxiv.org.
Její autoři rovněž zkoumali, zda hydroxychlorochin – nebo kombinace hydroxychlorochinu a antibiotika azithromycinu – dokáže nějak ovlivnit to, zda pacient bude či nebude muset být napojen na plicní ventilaci.
„V této studii jsme nenašli žádné důkazy o tom, že užívání hydroxychlorochinu, ať už s azithromycinem nebo bez něj, snižuje riziko mechanické ventilace u pacientů hospitalizovaných s COVID-19,“ uvedli.
Připomeňme, že podle Trumpa měl hydroxychlorochin „změnit hru“. Lékaři ovšem varovali, že může jít o předčasný optimismus – a nyní se bohužel zdá, že měli pravdu.
20. dubna: Rodiče s dětmi nechtějí chodit k lékařům
Mnozí rodiče kvůli koronavirové krizi nechtějí se svými dětmi chodit k lékařům – ať už kvůli ošetření drobných poranění, nebo třeba očkování.
„Zdá se, že naše snahy o objasnění opatření, která jsme přijali, abychom děti v ordinacích udrželi v bezpečí, těmto rodinám neposkytují příliš velkou jistotu,“ uvedla pediatrička Edith Bracho-Sanchez z Columbia University Irving Medical Center (CUIMC).
„U všech dětí a rodin zjišťujeme, zda nevykazují příznaky COVID-19 a pokud ano, přeobjednáme je. Všem rozdáváme masky ihned poté, co vstoupí do budovy, a každou místnost důkladně dezinfikujeme. Ale přesto narážíme na odpor,“ dodala.
Tento problém se samozřejmě netýká jen USA. UNICEF ve své nedávné zprávě varoval, že více než 117 milionů dětí po celém světě možná nedostane vakcínu proti spalničkám, protože očkovací kampaně jsou v důsledku pandemie COVID-19 zpožděné.
Podle Bracho-Sanchez bychom tak brzy mohli čelit propuknutí nemocí, kterým lze právě vakcinací efektivně předcházet. Některé z nich jsou přitom pro děti mnohem závažnější než COVID-19 – a to na lokální i globální úrovni.
17. dubna: První výsledky testů remdesiviru
Pacienti s COVID-19, kteří dostávají experimentální medikament remdesivir, se prý rychle zotavují a většina z nich se již po několika dnech léčby může vrátit domů.
Všichni lidé, kteří se účastnili klinického hodnocení tohoto přípravku v Chicagu, měli závažné respirační příznaky a horečku – ale po méně než týdnu byli schopni opustit nemocnici.
„Nejlepší zprávou je, že většina našich pacientů již byla propuštěna, což je skvělé,“ konstatovala Kathleen Mullane z University of Chicago, která testy vede. „Zemřeli jen dva.“
Zástupci výše jmenované univerzity však varují před unáhlenými závěry. „V tomto případě byly informace z interního fóra pro kolegy z výzkumu, týkající se probíhající práce, zveřejněny bez povolení. Vyvozovat v této fázi jakékoliv závěry je předčasné a vědecky nepodložené,“ uvedli.
Výrobce remdesiviru, společnost Gilead Sciences, v současnosti sponzoruje testy na 2 400 pacientech se závažnými symptomy COVID-19, které probíhají na 152 pokusných místech po celém světě. Kromě toho lék zkouší i u dalších 1600 pacientů se středně závažnými symptomy. Kompletní výsledky by měly být k dispozici příští měsíc.
16. dubna: Zoologické zahrady v nesnázích
Zoologické zahrady se kvůli pandemii COVID-19 a s ní spojenými karanténními opatřeními dostávají do vážných existenčních potíží. Pokud se situace nezlepší, budou možná muset začít vybraná zvířata zabíjet.
„Jestliže na to dojde, raději zvířata uspíme, než abychom je nechali hladovět,“ uvedla ředitelka ZOO Neumünster Verena Kaspari v rozhovoru pro německý deník Die Welt. „V nejhorším případě bychom krmili některá zvířata jinými.“
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
Zoologické zahrady v současnosti zprovozňují různé livestramy, díky nimž lze jejich obyvatele pozorovat z pohodlí domova. To ovšem neřeší akutní nedostatek financí.
Určitá zvířata navíc kvůli absenci návštěvníků strádají i psychicky. „Například pro ploutvonožce je to nyní opravdu nutné,“ konstatovala mluvčí berlínské ZOO Philine Hachmeister.
15. dubna: Konspirátoři v ulicích
Dokonce i v současné situaci se najdou lidé, kteří považují zprávy o aktuálně probíhající pandemii COVID-19 za „fake news“. Skupina takových konspiračních teoretiků o víkendu vyrazila do ulic Vancouveru v Britské Kolumbii, čímž mj. porušila pravidla karantény.
„Myslím, že v uplynulých týdnech jsme viděli jeden nebo dva příklady situace, kdy se lidé chovali opravdu špatně,“ komentoval to tamější ministr zdravotnictví Adrian Dix.
Magazín Vice upozornil na to, že na organizaci této akce se podílela i sedmdesátiletá žena – ačkoli výzkumy ukazují, že právě pro seniory je nemoc COVID-19 obzvlášť nebezpečná.
Konspirátorům je takovéto chování vlastní – ostatně, řada z nich svého času v podstatě stejně reagovala i na informace o viru HIV. Podle lékařky Bonnie Henry však za tímto konkrétním protestem naštěstí stojí jen hrstka lidí.
„Chtějí si na tom udělat jméno. Ale víme, že většina lidí pravidla dodržuje… a to je to, co vytváří rozdíl,“ uvedla Henry v rozhovoru pro CTV News.
14. dubna: Hladové krysy
Krysy po celém světě se v důsledku současné koronavirové krize stále častěji uchylují ke kanibalismu a dokonce i k infanticidě, tzn. zabíjení vlastních mláďat. Podle Bobbyho Corrigana, rodentologa z americké metropole New York, je hlavním důvodem masové zavírání restaurací.
„Na jídle z těchto restaurací záviselo mnoho krys, které v jejich okolí žijí třeba i po celá desetiletí… a ty teď mají jen několik možností,“ vysvětlil Corrigan v rozhovoru pro NBC News. „Takže tyto krysy spolu nyní bojují… dospělci zabíjejí mláďata v hnízdech a požírají je.“
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
Během pandemie se počet krys v městských ulicích značně zvýšil. Na sociálních sítích kolují například videa, která ukazují, jak hejna těchto hlodavců „zabírají“ historickou francouzskou čtvrť French Quarter v New Orleans.
„Přicházejí nové ‘armády’ krys a armáda, která má nejsilnější krysy, danou oblast dobude,“ konstatoval Corrigan.
9. dubna: Pandemie COVID-19 komplikuje i vědecký výzkum v Antarktidě
Členové British Antarctic Survey (BAS) kvůli pandemii COVID-19 zůstali uvězněni na výzkumných stanicích v Antarktidě. A přestože byly vypracovány plány jak je dopravit do Velké Británie, podle BBC News jde o pořádný oříšek.
„Situace se mění každý den,“ komentovala to ředitelka BAS a úspěšná paleoklimatoložka Jane Francis. „Myslíte si, že už bude možné dostat všechny domů… a pak se něco stane.“
Kromě toho je tu další problém: jak zabránit tomu, aby virus pronikl i na Antarktidu, když vědci se dříve či později budou potřebovat vrátit a pokračovat ve svých výzkumech?
„Velmi tvrdě na tom pracujeme. Snažíme se zajistit, aby nikdo, kdo jede na Antarktidu nebyl infikovaný,“ uvedla Francis.
To ovšem v praxi znamená, že badatelé by se v ideálním případě měli nacházet někde, kde se virus nevyskytoval, nebo strávit nemálo času v izolaci. „Myslím, že pro nadcházející sezónu to bude výzva,“ připustila Francis.
8. dubna: Nepříznivé zprávy z Jižní Koreje
Nejméně 51 pacientů z jihokorejského města Tegu, kteří se údajně úplně uzdravili z nemoci COVID-19, bylo po ukončení karantény opět pozitivně testováno na koronavirus. Informovala o tom Yonhap News Agency.
Podle Korea Centers for Disease Control and Prevention (KCDC) byli všichni tito lidé testováni „relativně krátce“ poté, co porazili první infekci.
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
Do Tegu, které je epicentrem epidemie v Jižní Koreji, byl vyslán odborný tým, aby tuto záležitost vyšetřil. Generální ředitel KCDC Jung Eun-kyeong prozatím věří, že v těchto případech se jedná o reaktivovanou infekci – nikoliv, o to, že dotyční pacienti by byli nakaženi znovu.
Ve hře je ale i možnost, že testy zkrátka a dobře nefungují tak, jak by měly. „Osobně si myslím, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že předchozí vzorky byly falešně negativní,“ konstatoval profesor infekčních chorob z University of East Anglia Paul Hunter.
6. dubna: První tygr pozitivně testován na SARS-CoV-2
Čtyřletá samice tygra malajského jménem Nadia, žijící v zoologické zahradě v newyorském Bronxu, se stala prvním zástupcem svého druhu, který byl pozitivně testován na nový koronavirus SARS-CoV-2.
Podle United States Department of Agriculture (USDA) bylo k provedení testů přikročeno poté, co Nadia a dalších 5 tygrů i lvů v ZOO začalo vykazovat známky respiračního onemocnění.
Zástupci zahrady předpokládají, že Nadia se brzy zotaví. Rovněž uvedli, že všechna ostatní zvířata jsou zatím bez příznaků.
„Není známo, jak se bude tato choroba u velkých koček vyvíjet, protože různé druhy mohou na nové infekce reagovat odlišně ale budeme je i nadále pečlivě sledovat a očekávat úplné uzdravení,“ dodali.
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
ZOO Bronx je pro veřejnost uzavřena už od 16. března. Z dostupných informací plyne, že Nadia se nakazila od jednoho z ošetřovatelů, u nějž měla nemoc COVID-19 asymptomatický průběh.
1. dubna: Vědci pracují na zajímavé aplikaci
Tým vědců z Carnegie Mellon University a dalších institucí uvolnil první verzi experimentální aplikace, která by v budoucnu údajně mohla být schopna rozpoznat nemoc COVID-19 pouze na základě analýzy hlasu.
„Viděl jsem hodně soutěží o nejlevnější a nejrychlejší možnou diagnózu… ale nikdy nebude nic tak levné a snadné jako mluvení do telefonu,“ uvedl postgraduální student Benjamin Striner, který na tomto projektu pracuje, v rozhovoru pro Futurism.
Samozřejmě – tato aplikace není oficiálním diagnostickým nástrojem, nebyla schválena FDA či CDC, její přesnost je zatím velice obtížné kvantifikovat a v žádném případě by neměla být používána jako náhražka lékařských vyšetření a testů. To ovšem automaticky neznamená, že si vůbec nezaslouží pozornost.
„Výsledky jsou předběžné a netestované. Skóre, které aplikace aktuálně zobrazuje, je ukazatelem toho, jak moc se příznaky ve vašem hlasu shodují s příznaky ostatních pacientů COVID-19, jejichž hlasy jsme testovali,“ vysvětlil profesor Bhiksha Raj. „Současným hlavním cílem naší snahy/webové stránky je shromáždit velké množství hlasových záznamů, které bychom mohli použít k vylepšení algoritmu.“
Uživatelé aplikace jsou vyzváni, aby několikrát zakašlali, nahráli sérii samohláskových zvuků a nakonec odříkali abecedu. Poté obdrží výše zmíněné skóre, které odráží pravděpodobnost, s jakou se algoritmus domnívá, že mají COVID-19.
„Kašel pacienta s COVID je velmi výrazný,“ řekla k tomu profesorka Rita Singh. „Působení na plíce je tak silné, že dochází k ovlivnění dechové vzorců a několika dalších životně důležitých parametrů a to se pravděpodobně projeví velmi silnými příznaky v hlase.“
30. března: Pomůžou léky proti malárii?
Americká Food and Drug Administration (FDA) o víkendu vydala povolení k nouzovému použití chlorochinu a hydroxychlorochinu při léčbě pacientů s COVID-19.
Oba jmenované preparáty, které se za normálních okolností podávají především lidem trpícím malárií, by podle Donalda Trumpa mohly „změnit hru“. Zatím však existuje jen velice málo vědeckých důkazů o tom, že proti COVID-19 zabírají.
FDA nicméně uvedla, že aktuálně známé i potenciální přínosy převažují nad možnými riziky. Zároveň s tím podpořila randomizované klinické studie, které by účinnost těchto léků mohly posoudit.
Z dostupných informací plyne, že chlorochin i hydroxychlorochin mohou v současnosti dostávat pouze hospitalizovaní pacienti, kteří váží minimálně 50 kg.
27. března: Pozor na dezinformace o COVID-19
Množství nebezpečných dezinformací, které na internetu kolují o novém koronaviru SARS-CoV-2 a jím způsobované nemoci COVID-19, je tak velké, že zaskočilo i slavnou fast-checkingovou organizaci Snopes.
Jak upozornil The Verge, Snopes byla nedávno nucena připustit, že uvádět na pravou míru veškeré výmysly o koronaviru už jednoduše není v jejích silách.
„Nemůžeme fungovat jako by šlo jen o další průlomovou zpravodajskou událost… Nemůžeme po našich zaměstnancích chtít, aby zvýšili svou produktivitu a zbytky jejich životů se staly ještě zoufalejšími a více dezorientovanými… Je naší odpovědností dát na první místo jejich zdraví a bezpečnost,“ uvedla.
Chcete-li mít o průběhu pandemie seriózní informace, měli byste podle Snopes sledovat zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). A především – o všem, co čtete, kriticky přemýšlet!
23. března: Pandemie COVID-19 drasticky snížila emise uhlíku
Od chvíle, kdy se v New Yorku kvůli koronaviru SARS-CoV-2 začaly zavírat školy, restaurace, kulturní zařízení atd., dochází k výraznému poklesu emisí oxidu uhličitého, metanu i oxidu uhelnatého. Informovala o tom BBC.
Podobná situace samozřejmě panuje i v jiných částech světa. Vědci tak hlásí, že emise skleníkových plynů by mohly dosáhnout nejnižších hodnot za posledních 10 let.
Například emise oxidu uhelnatého spojené s automobilovou dopravou se v New Yorku snížily o 50 %. Důvodem je to, že většina obyvatel nyní opouští své domovy jen v případě nejvyšší nutnosti.
Lze ovšem předpokládat, že jakmile pomine největší krize, vše se rychle vrátí do starých kolejí.
„Vlády nyní musí být opravdu opatrné, pokud jde o to, jak znovu stimulovat své ekonomiky,“ varovala badatelka Corinne Le Quéré z University of East Anglia. „Měly by dbát na to, aby se opět nezamkly ve fosilních palivech.“
19. března: Žádné nové lokální případy infekce
Čína poprvé od vypuknutí pandemie nezaznamenala žádné nové lokální případy přenosu koronaviru SARS-CoV-2. Podle některých zahraničních médií jde o zlomový okamžik v globální válce s chorobou COVID-19.
Na dnešní tiskové konferenci úředníci National Health Commission oznámili, že za posledních 24 hodin bylo hlášeno pouze 34 nových případů – přičemž všechny byly importovány ze zahraničí – a 8 úmrtí.
V provincii Chu-pej, kde byl virus poprvé identifikován, během včerejšího dne nebyly hlášeny vůbec žádné případy.
Připomeňme, že ještě minulý měsíc kontinentální Čína každý den informovala o tisících nových případech nákazy a byla z daného hlediska považována za nejrizikovější oblast světa.
Čína rovněž tvrdí, že na COVID-19 skvěle zabírá japonský lék favipiravir (nebo také avigan), který je obvykle podáván lidem trpícím chřipkou. Z vyjádření japonského ministerstva zdravotnictví však plyne, že dotyčný medikament příliš dobře nefunguje u pacientů, v jejichž tělech se již virus stačil rozšířit.
17. března: U lidí, kteří se zotavili z nemoci COVID-19, bylo zjištěno poškození plic
Tým lékařů z Hong Kong Hospital Authority (HKHA) analyzoval 12 jedinců, kteří se zotavili z nemoci COVID-19 – a zjistil, že někteří z nich mají nyní sníženou kapacitu plic. Informoval o tom Business Insider.
„Když chodí trochu rychleji, lapají po dechu. U některých pacientů došlo k poklesu funkčnosti plic zhruba o 20 až 30 %,“ uvedl Owen Tsang z HKHA na tiskové konferenci.
Badatelé provedli vyšetření, která odhalila jasné známky poškození plic. Vzhledem k malé velikosti vzorku nicméně nelze říct, zda se jedná o dlouhodobé poškození.
Toto zjištění však minimálně naznačuje, že závažnější případy COVID-19 by mohly v dlouhodobém horizontu vést k dalším zdravotním problémům, a to i poté, co se pacienti vlastního viru SARS-CoV-2 zbaví.
16. března: Lidé nakažení SARS-CoV-2 jsou nejinfekčnější v asymptomatické fázi
Lidé infikovaní virem SARS-CoV-2 mohou být na jeho přítomnost pozitivně testování už v období, kdy ještě nemají žádné příznaky. Výsledky nové studie provedené německými odborníky přitom naznačují, že právě tehdy – a během prvního týdne symptomatické fáze – jsou nejinfekčnější.
Ředitel oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu na Munich Clinic Schwabing, Clemens Wendtner, uvedl, že v nosech a krcích devíti studovaných pacientů bylo objeveno přibližně tisíckrát více virů než u jedinců trpících SARS.Tento poznatek by mohl pomoct objasnit, proč je nový koronavirus tak nakažlivý.
Po osmém dni symptomatické fáze bylo v odebraných vzorcích stále možné detekovat RNA SARS-CoV-2, ale již se nepodařilo najít infekční viry.
„To je známkou toho, že protilátky, které imunitní systém těla proti SARS-CoV-2 vytváří, ničí viry, jež se dostanou z buněk,“ říká Wendtner.
Podle Aliho Khana, děkana College of Public Health na University of Nebraska Medical Center, lze předpokládat, že za zhruba 10 dní od okamžiku, kdy organismus začne produkovat protilátky, již pacient pravděpodobně nebude schopen nakazit jiné lidi.
11. března: Je na místě panikařit kvůli mutacím?
Nedávno jsme vás informovali o tom, že koronavirus zodpovědný za epidemii Covid-19 dle výzkumu čínských odborníků zmutoval do „agresivnější“ formy. Je to ale opravdu něco, kvůli čemu bychom si museli dělat velké starosti?
Tvrzení, že koronavirus mutuje, je rozhodně pravdivé. Jde však o to, jakým způsobem se tyto mutace posléze projevují v reálném světě – a zde platí, že drtivá většina z nich je pro nás neškodná. Využívat je ke zvětšování paniky proto není příliš vhodné, zvlášť v aktuální situaci.
Vlastnosti jako infekčnost jsou řízeny více geny, z nichž každý může různými způsoby ovlivnit schopnost viru šířit se. Například pokud jsou příznaky natolik vážné, že pacient je upoután na lůžko, pravděpodobnost přenosu viru na jiného člověka znatelně klesá.
Šance, že virus se v tomto složitém labyrintu kompromisů zorientuje natolik dobře, aby se během krátké doby od vypuknutí epidemie stal výraznější nebezpečnějším, jsou extrémně nízké.
Navzdory tomu stále panují obavy například z toho, že v důsledku mutací budou neúčinné budoucí vakcíny. Jak ale upozornili Mary Petrone a Nathan Grubaugh z Department of Epidemiology of Microbial Diseases při Yale School of Public Health, něco takového by vyžadovalo, aby se nahromadily ty „správné“ mutace – přičemž tento proces často může trvat mnoho let.
„Řada očkovacích látek proti RNA virům způsobujícím choroby, jako je žlutá zimnice, spalničky či příušnice, byla vyvinuta během 30. a 70. let dvacátého století a všechny jsou stále vysoce funkční,“ připomínají Petrone a Grubaugh.
„S“ a „L“ typy koronaviru se podle výše jmenovaných vědců vzájemně liší pouze dvěma mutacemi a jsou z 99,993 % identické. Lze tudíž předpokládat, že jakákoli vakcína určená pro jeden z nich bude poskytovat ochranu i před druhým.
5. března: Dva typy SARS-CoV-2?
Čínští vědci tvrdí, že existují celkem dva typy nového koronaviru SARS-CoV-2. Výsledky jejich předběžné studie v úterý publikoval žurnál National Science Review.
Jeden z těchto typů je agresivnější (přibližně 70 % analyzovaných kmenů), zatímco druhý méně agresivní (přibližně 30 % analyzovaných kmenů). První zmíněný převládal v počátečních stádiích epidemie ve Wu-Chanu, ale od ledna se frekvence jeho výskytu začala snižovat.
Badatelé nicméně připouštějí, že jimi zkoumaná data byla stále „velmi omezená“ a zdůrazňují, že pro lepší pochopení vývoje a epidemiologie COVID-19 je nezbytné provést výzkumy, jejichž autoři budou pracovat s většími soubory dat.
„Tato zjištění silně podporují naléhavou potřebu dalších okamžitých komplexních studií, kombinujících genomická data, epidemiologická data a záznamy o klinických příznacích pacientů s onemocněním COVID-19,“ uvedli.
Jiní odborníci mezitím dospěli k závěru, že mutace zjištěné v Brazílii nepředstavují žádný důvod k panice. Virus prý stále zůstává dostatečně stabilní na to, aby proti němu mohla fungovat jediná vakcína.
„Malé mutace jsou normální, zvláště v případě RNA virů,“ komentoval to David Heymann, který působí jako profesor epidemiologie infekčních chorob na London School of Hygiene and Tropical Medicine .
3. března: SARS-CoV-2 a domácí zvířata
Hongkongské Agriculture, Fisheries and Conservation Department (AFCD) minulý týden oznámilo, že vzorky odebrané z nosních dutin a ústní dutiny psa byly „slabě pozitivní“ na přítomnost nového koronaviru SARS-CoV-2.
Dotyčný pes – který neměl žádné příznaky – byl následně umístěn do karantény a podle dostupných informací bude testován tak dlouho, dokud výsledky nebudou negativní. AFCD rovněž „důrazně doporučuje“, aby zvířata patřící pacientům s koronavirem strávila v karanténě 14 dní.
Navzdory tomu se odborníci z AFCD i Světové zdravotnická organizace (WHO) shodují, že ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz o tom, že by psi, kočky či jiní domácí mazlíčci mohli být SARS-CoV-2 nakaženi.
Vysvětlení je v zásadě jednoduché: již víme, že koronaviry mohou určitou dobu přežívat na površích různých objektů, tedy klidně i na zvířatech. V takových případech se ovšem jedná o kontaminaci, nikoliv infekci.
„Současné důkazy naznačují, že psi nejsou šířením koronaviru ohrožení více než neživé předměty, jako třeba kliky dveří,“ uvedla zakladatelka Lifelong Animal Protection Charity (LAP) Sheila McClelland.
2. března: Covid-19 v Česku
Nemoc Covid-19 způsobovaná koronavirem SARS-CoV-2 se poprvé objevila v Česku. V současnosti jsou s ní v pražské Nemocnici Na Bulovce hospitalizováni celkem tři pacienti: dva Češi a jedna Američanka.
Z dostupných informací plyne, že průběh choroby je u všech infikovaných mírný. Hlavní hygienička Eva Gottvaldová uvedla, že nyní bude zapotřebí vyhledat lidi, kteří s nimi přišli do kontaktu.
Vědci mezitím oznámili, že přečetli již 151 genomů SARS-CoV-2. Na svém Twitteru na to včera upozornil náš spolupracovník Stanislav Mihulka.
Důležitý je především poznatek, že SARS-CoV-2 prakticky nemutuje. Pokud by k tomu totiž docházelo, mohl by např. více poškozovat lidský organismus, nebo se stát infekčnějším.
Zajímavá zpráva v tento den přichází také z Japonska, kde výrobce elektroniky Sharp začne vyrábět ochranné roušky. Využije k tomu továrnu, která doposud sloužila k výrobě displejů do televizorů. Do konce měsíce by měla továrna produkovat až půl milionu roušek denně, informuje Washington Post.
Továrna má mimořádně čisté prostředí, což je pro výrobu displejů důležité. V podstatě se jedná o hermeticky uzavřenou výrobu a tohoto se nyní využije i při výrobě roušek, které při výrobě pochopitelně rovněž vyžadují čisté bezzárodečné prostředí.
28. února: Jak je to s imunitou vůči SARS-CoV-2?
Celine Gounder, profesorka medicíny a infekčních chorob na NYU School of Medicine, pro CNN promluvila o tom, zda se lidé mohou stát vůči koronaviru SARS-CoV-2 imunní.
„Co se týče běžných koronavirů, imunitu, která by trvala příliš dlouho, nezískáte. Takže v případě tohoto konkrétního koronaviru odpověď neznáme,“ prohlásila a dodala:
„Pokud se uzdravíte, jste imunní a jakmile jste imunní, jak dlouho to potrvá? Tohle bude ve skutečnosti jedna z největších výzev při navrhování vakcíny – jak vlastně dosáhnout toho, že imunita přetrvá dostatečně dlouho na to, aby vás ochránila.“
Gounder rovněž Američany vyzvala, aby se zásobili dezinfekčními prostředky a léky, které se kompletně či částečně vyrábějí v Číně.
„Určitě bych měla nějaký příruční dezinfekční prostředek obsahující více než 60 % alkoholu. Chcete ho mít ve své kabelce, v batohu, všude… A měli byste ho použít bezprostředně po návratu z práce či školy,“ uvedla.
27. února: První vakcína nejdřív v roce 2021
Na vývoji vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 v současné době intenzivně pracuje několik týmů z USA i Číny. Situace však není příliš optimistická – podle vědců totiž rozhodně nejde o malou výzvu.
Například americký National Institutes of Health (NIH) oznámil, že klinické zkoušky jeho vakcíny mohou začít až za několik měsíců. A i pokud dopadnou dobře, dotyčný preparát bude dostupný nejdříve za rok.
„Dostali jsme lekci, že infekce způsobované koronaviry jsou vážné a patří k nejnovějším i největším zdravotním hrozbám,“ komentoval to badatel Peter Hotez z Baylor College of Medicine v Houstonu.
Co je to koronavirus a jaké má příznaky
Pojem koronavirus se používá jakožto souhrnné označení pro čtyři rody virů z podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Tyto obalené RNA viry byly původně známy pouze coby původci infekcí u zvířat (ptáků a savců). Během šedesátých let 20. století však vyšlo najevo, že způsobují nemoci také u lidí.
Nejprve se jednalo o obyčejná nachlazení, ale v roce 2002 byl odhalen koronavirus zodpovědný za syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Za dalších 10 let se pak objevil virus MERS, který vyvolával nebezpečné choroby ledvin a plic.
V prosinci 2019 se v Číně začal šířit nový typ koronaviru, tzv. SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV). Není tak smrtící jako výše zmíněný SARS, ale stále je o něm k dispozici jen málo informací.
Jeden z největších problémů spočívá v tom, že nemoc začíná jako běžné nachlazení či chřipka. Pacientovi se špatně dýchá, kašle, má teplotu, někdy se přidávají průjmy. To znamená, že laik v podstatě nemá šanci nemoc rozpoznat. Virus je prokazatelně přenosný z člověka na člověka. Každý jedinec na něj ale může reagovat jinak.
Pokud se tedy výše popsané příznaky vyskytnou u někoho, kdo nedávno cestoval do rizikové oblasti, měl by raději neprodleně navštívit svého praktického lékaře.
Světová zdravotnická organizace coby preventivní opatření doporučuje umývat si důkladně ruce, vyhýbat se kontaktu s jedinci s příznaky respiračních onemocnění a divokými i domácími zvířaty, a pečlivě vařit maso a vejce.
Prezident Donald Trump během dnešní tiskové konference v Bílém domě sebevědomě tvrdil, že USA vakcínu „mohou vyvinout poměrně rychle“. Senátor Roy Blunt nicméně připustil, že „poměrně rychle“ v tomto případě znamená minimálně rok.
„V příštích dvanácti nebo osmnácti měsících vakcínu mít nebudeme,“ prohlásil během debaty s novináři.
26. února: Český vědec přispěl k vývoji léku
V USA se začíná testovat nově vyvinutý lék proti koronaviru. Jmenuje se Remdesivir a na jeho vývoji se podílel český vědec Tomáš Cihlář, informuje agentura AP a ČT24.
Účinnost léku se musí nejprve vyzkoušet a prokázat, nemá smysl jej okamžitě nasazovat globálně. Do testu by se mělo zapojit přibližně 400 lidí z celého světa, u kterých je koronavirus identifikován. Následně bude polovině pacientů podáván Remdesivir a druhé polovině placebo. Tím se účinnost léku jednoznačně prokáže.
Na nemoc označovanou COVID-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, zatím lék neexistuje. U vyléčených pacientů je zřejmé, že si s nemocí imunitní systém člověka dokáže poradit, ale zejména oslabení jedinci jsou vystaveni vyššímu riziku. Lékaři nasazují medikamenty na zmírnění horečky apod., ovšem přímo proti koronaviru lék ani vakcína není. Zatím nejnadějněji vypadaly experimenty s podáním léků využívaných na oslabení viru HIV.
Remdesivir není nový lék, už se vyvíjí několik let. Využívá nového principu potlačení virové nákazy a může účinkovat proti více typům virů. Testy již proběhly na virová onemocnění SARS a MERS, které způsobuje podobný typ viru jako je současný koronavirus, a lék se v těchto případech ukazoval jako účinný. WHO proto Remdesivir aktuálně považuje za nejvíce nadějný lék, který by proti koronaviru mohl zabrat.
25. února: Koronavirus se šíří v Evropě
Koronavirus se začal ve větší míře šířit po Evropě. Zdejší ohnisko je na severu Itálie v oblasti Lombardie. V Itálii bylo potvrzeno přes 300 nakažených a stala se tak po Číně a Jižní Koreji třetí nejvíce zasaženou zemí na světě.
Podrobné statistiky o šíření koronaviru poskytuje univerzita Johns Hopkins CSSE
Aktuálně je už globálně nakažených lidí koronavirem přes 80 tisíc, úmrtí je evidováno 2 700. Podle těchto čísel by úmrtnost koronaviru vzrostla až na 3,4 %, ovšem nutno podotknout, že zatímco počet úmrtí je evidován velice přesně, počet nakažených se očekává mnohem vyšší - lidé si totiž onemocnění způsobené koronavirem mohou splést s běžnou chřipkou. Počet nakažených přitom eviduje pouze prokázané případy.
Do Itálie se koronavirus dostal pravděpodobně přes Írán. Tam je nyní evidováno přes 90 nakažených. Evropa jinak nákaze zatím odolává a po Itálii je druhou nejvíce zasaženou zemí Německo s osmnácti evidovanými případy.
V Itálii a dalších evropských zemích se zvýšila intenzita přípravy preventivních opatření proti šíření koronaviru.
13. února: Přenos na plod nebyl prokázán
Vědci zatím neobjevily žádný důkaz, že koronavirus SARS-CoV-2 (dříve 2019-nCoV) se může přenášet z těhotných žen na jejich dosud nenarozené děti. Plyne to z nové studie, která byla včera publikována v žurnálu The Lancet.
Této studie se zúčastnilo 9 žen z čínského Wu-chanu. Každá z nich se nacházela ve třetím trimestru těhotenství a trpěla onemocněním COVID-19 (z angl. Coronavirus Disease 2019).
Poté, co jejich děti přišly na svět, vědci otestovali vzorky získané z plodové vody, pupečníkové krve i krku novorozenců. Všechny výsledky byly negativní a žádný kojenec nepotřeboval speciální pediatrickou léčbu.
Dotyčné ženy ovšem podstoupily císařský řez, takže není jasné, zda by k přenosu viru nemohlo dojít během klasického vaginálního porodu. Rovněž nevíme nic o tom, zda (popřípadě jak) by koronavirus SARS-CoV-2 mohl ovlivnit plod v prvním či druhém trimestru.
Autoři studie rovněž uvádějí, že u žádné ženy se nevyvinula těžká pneumonie a jejich příznaky byly podobné příznakům lidí, kteří nejsou gravidní. To je pozoruhodné, protože právě nastávající maminky zpravidla bývají na respirační patogeny a těžkou pneumonii obzvlášť citlivé.
CNN v dané souvislosti nicméně upozornila na případ dítěte, které bylo počátkem února pozitivně testováno na SARS-CoV-2 zhruba 36 hodin po narození.
11. února: Přibývá vyléčených
Podle National Health Commission (NHC) bylo již vyléčeno 8,2 % ze všech pacientů, u nichž byl v pevninské Číně potvrzen koronavirus 2019-nCoV. Ještě 27. ledna se přitom jednalo o pouhých 1,2 %.
Tiskový mluvčí NHC Mi Feng uvedl, že za tímto pozitivním vývojem stojí čínské pokroky v léčbě. Neprozradil však, jaké přesně postupy byly na pacienty aplikovány.
„V epicentru koronaviru, městě Wu-chan, bylo vyléčeno 6,1 % pacientů, kteří následně již nevykazovali žádné známky viru,“ dodal.
Mi rovněž potvrdil, že do Číny dorazí odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří zkoumají šíření viru. Podle aktuálních informací tento tým dnes přistál v Pekingu.
10. února: Nemocnice plná koronaviru
Z nové studie publikované v žurnálu JAMA plyne, že celých 41 % z prvních 138 pacientů, kterým byl koronavirus 2019-nCoV diagnostikován v jisté nemocnici ve Wu-chanu, se právě v této nemocnici nakazilo. Takový přenos se označuje výrazem „nosokomiální“.
Vše navíc nasvědčuje tomu, že v tomto případě nešlo o typ šíření, kdy jedna osoba infikuje spoustu dalších lidí („super-spreader event“). Místo toho se řada zdravotníků i pacientů nakazila v mnoha různých částech nemocnice.
A co víc – jelikož existuje široké spektrum infekcí a testováni byli pouze nemocní jedinci, je velmi pravděpodobné, že v dotyčném lékařském zařízení docházelo k ještě většímu přenosu.
„Podobně jako dříve SARS a MERS – tedy jiné koronaviry – i Wu-chanský koronavirus se šíří v nemocnicích,“ komentovala to CNN.
Epidemie koronaviru si již vyžádala přes 800 obětí. 2019-nCoV se dosud objevil v nejméně 28 zemích světa, přičemž celkem bylo potvrzeno více než 37 000 případů.
7. února: Z koronaviru může být běžná nemoc
Šíření infekce SARS se v červenci 2003 podařilo zastavit, a to především díky dobrým hygienickým opatřením a faktorům prostředí (například vysoká teplota i vlhkost). Jak to ale bude s koronavirem 2019-nCoV ?
„Očekávám, že koronavirus dosáhne vrcholu již o nadcházejícím víkendu,“ uvedl jeden z předních čínských odborníků na respirační onemocnění Čung Nan-šan. Potom by měl výskyt nových případů opadnout.
Gabriel Leung z University of Hong Kong je nicméně méně optimistický – podle jeho odhadu k tomu dojde až kolem poloviny dubna či května.
Ve hře je ovšem i scénář, že 2019-nCoV by se mohl stát běžnou globální nemocí. K témuž došlo v případě (A)H1N1, který v roce 2009 způsobil pandemii chřipky. Od té doby se nadále šíří v Evropě i jinde, takže nyní jde o sezónní virus lidské chřipky.
5. února: Infekčnost viru se nemění
Vědci zkoumající koronavirus 2019-nCoV ve Velké Británii dospěli k závěru, že od okamžiku, kdy byl jeho genom poprvé sekvenován v Číně, nedošlo k žádným změnám, díky nimž by mohl „lépe infikovat lidi“.
„Sekvenování genomu poskytuje cenné informace o všech mutacích viru v průběhu času a umožňuje lépe pochopit jak se virus šíří,“ uvedli zástupci Public Health England.
O 2019-nCoV toho zatím stále víme jen velmi málo. Odborníci z celého světa se proto usilovně snaží shromáždit co možná nejvíce dat. Ta by jim mj. mohla umožnit vyvinout účinný lék, který by šíření epidemie zastavil.
„Sekvenováním genomu viru dokážeme lépe porozumět kořenům této choroby, předpovídat její chování a zjistit, jak se s ní vypořádat,“ konstatoval britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.
4. února: Británie vyvíjí nové vakcíny
Vláda Velké Británie přislíbila 20 milionů liber na vývoj vakcín proti koronavirům i jiným nově se objevujícím infekčním onemocněním. V pondělí to oznámilo britské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče.
Výše zmíněnou částku obdrží Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI), která původně vznikla v reakci na epidemii eboly v západní Africe. Peníze budou použity k financování tří programů zaměřených především na 2019-nCoV.
„Rychlé globální šíření a jedinečné epidemiologické charakteristiky viru jsou hluboce znepokojující,“ komentoval to generální ředitel CEPI Richard Hatchett a dodal, že vakcína by mohla být připravena ke klinickému testování za 16 týdnů.
„Fáze 1, při níž se stanovuje bezpečnost testovaných vakcín, by pak trvala asi dva až čtyři další měsíce,“ prohlásil Hatchett.
Virus 2019-nCoV si vyžádal již přes 420 životů. Více než 19 000 lidí z celého světa je infikováno.
3. února: Zkouší se nové léky
Lékaři v Thajsku údajně úspěšně ošetřili jednoho pacienta infikovaného koronavirem 2019-nCoV novou kombinací antivirotik. Plyne to z informací, které byly zveřejněny na nedělním briefingu tamějšího Ministerstva zdravotnictví.
Doktor Kriangsak Atipornwanich z Rajavithi Hospital v Bangkoku konstatoval, že léčil jednasedmdesátiletou pacientku z Číny preparáty proti HIV a chřipce, přičemž její stav se prudce zlepšil během pouhých 48 hodin. „Tato pacientka byla dříve léčena pouze medikamenty proti HIV,“ dodal.
Zástupci nemocnice na tiskové konferenci rovněž uvedli, že poslední laboratorní test v dýchacích cestách pacientky neodhalil žádné stopy viru.
Ředitel americké National Institute of Allergy and Infectious Diseases Anthony Fauci ještě minulý týden v rozhovoru pro CNN tvrdil, že v současnosti žádné prokazatelně účinné léky proti 2019-nCoV neexistují.
Čína aktuálně hlásí již přes 17 tisíc nakažených. Celkový počet obětí pak vystoupal na 362.
31. ledna: WHO vyhlašuje globální stav nouze
Světová zdravotnická organizace (WHO) včera v souvislosti s epidemií koronaviru 2019-nCoV vyhlásila globální stav nouze a to navzdory tomu, že v uplynulých dnech tuto možnost dvakrát zamítla. Její odpůrci argumentovali například tím, že zatím nebylo zaznamenáno žádné úmrtí mimo Čínu.
Globální stav nouze byl dosud vyhlášen jen pětkrát a to v souvislosti s virem A/H1N1, dětskou obrnou, ebolou (2014, západní Afrika), virem zika a znovu ebolou (2016, Kongo).
Dotyčné opatření může mj. vést k omezení cestovního ruchu. To však WHO momentálně nenavrhuje.
Na konci včerejšího dne čínská National Health Commission oznámila, že nakaženo je už přes 9 tisíc lidí. V provincii Chu-pej navíc došlo k 42 dalším úmrtím, čímž celkový počet obětí stoupl na 213.
30. ledna: Úmrtnost se drží kolem 2,1 %
Od okamžiku, kdy byl zaznamenán první pacient s koronavirem 2019-nCoV, se po celém světě nakazilo více než 7000 lidí. Pokud jde o SARS, během listopadu 2002 až července 2003 bylo potvrzeno 8 098 případů.
Z toho plyne, že 2019-nCoV je značně nakažlivější než SARS-CoV, avšak současně méně vražedný. Řádění druhého jmenovaného si totiž vyžádalo 774 obětí, což odpovídá úmrtnosti 9,6 %.
Oproti tomu úmrtnost na 2019-nCoV k okamžiku vzniku tohoto srovnání činila pouhých 2,1 %. Pro úplnost dodejme, že další nebezpečný typ koronaviru – MERS-CoV – má úmrtnost celých 35 %. Šíří se však mnohem pomaleji než SARS-CoV.
Další velký rozdíl spočívá v tom, že Čína o novém viru informovala Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) 31. prosince 2019 – tedy přibližně tři týdny po zjištění prvního případu – a 7. ledna ho identifikovala. Oproti tomu při epidemii SARS se „Říše středu“ nejprve snažila celou záležitost ututlat a k osekvenování genomu viru došlo až 5 měsíců po jejím vypuknutí.
29. ledna: Nový výzkum v Austrálii
Australská Virus Identification Laboratory se stala první institucí svého typu mimo Čínu, která pěstuje koronavirus 2019-nCoV ze vzorků získaných od pacienta. Tato činnost prý „poskytne odborným mezinárodním laboratořím zásadní informace, které pomohou v boji proti viru“.
„Jde o významný průlom, protože to umožní virus podrobně zkoumat a diagnostikovat a to v globálním měřítku,“ uvedl šéf Virus Identification Laboratory Julian Druce ve svém prohlášení.
Druce rovněž připomněl, že Čína sice uvolnila genomovou sekvenci 2019-nCoV, ale mít k dispozici skutečný virus je mnohem lepší. „Nyní můžeme validovat a verifikovat všechny testovací metody a porovnat jejich senzitivitu a specifičnost – z hlediska diagnostiky to změní hru,“ vysvětlil.
Počet nakažených v pevninské Číně mezitím vystoupal na cca 6000 a počet obětí na 132.
28. ledna: Zjištěny formy šíření a lepší test
Čínská National Health Commission (NHC) oznámila, že koronavirus 2019-nCoV se přenáší nejen kapénkově, ale i kontaktem. Nebylo však upřesněno, o jaké typy kontaktu se jedná.
NHC rovněž varovala, že v ohrožení jsou všechny věkové skupiny včetně kojenců a dětí. Nejzávažnější příznaky však po infekci mají starší pacienti nebo jedinci, kteří už nějakou nemocí trpí.
Počet obětí již stoupl na 106 a v Číně se momentálně nachází více než 4500 nakažených. Americké Centers for Disease Control (CDC) včera vydalo varování třetího – tedy nejvyššího – stupně před „veškerými zbytečnými cestami do Číny.“
V uplynulých hodinách byl rovněž zaznamenán první případ infekce koronavirem 2019-nCoV v Německu. Podezření hlášená z Rakouska, Slovenska a Česka se zatím nepotvrdila.
Aktualizováno 18:00: Centers for Disease Control and Prevention (CDC) usilovně vylepšuje svůj test na koronavirus 2019-nCoV. Momentálně je totiž jedinou americkou institucí, která může bezpečně potvrdit případy jeho výskytu. Tento test, známý jako RRTPCR (zkratka „real-time reverse transcription preliminary chain reaction“), následně chce ve formě kitů poskytnout dalším laboratořím.
„Pracujeme tak rychle, jak jen dokážeme, ale bude to trvat ještě týden nebo dva,“ konstatovala ředitelka National Center for Immunization and Respiratory Diseases Nancy Messonnier.
V USA byl zatím 2019-nCoV zjištěn ve čtyřech státech: Arizoně, Kalifornii, Illinois a Washingtonu. CDC nicméně právě v těchto hodinách prošetřuje dalších 73 případů.
24. ledna: První výskyt v Evropě
Čínská National Health Commission uvedla, že řádění koronaviru 2019-nCoV si vyžádalo již 25 lidských životů. Dalších cca 830 lidí je infikovaných.
Nejlidnatější země světa na boj s 2019-nCoV uvolnila 144 milionů dolarů. Mnozí však tvrdí, že situaci nezvládá. Ve Wu-Chanu prý panuje chaos, neboť tamější zdravotnická zařízení nebyla připravena na takový nápor pacientů.
Pohotovostní výbor svolaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) nicméně dospěl k závěru, že 2019-nCoV zatím nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.
„Na to, aby tato událost byla považována za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, je příliš brzy,“ řekl včera předseda výboru Didier Houssin novinářům.
Generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus sice ve středu čínskou vládu za její přístup k řešení krize pochválil, ale podle Houssina byly informace poskytnuté čínskými úřady nepřesné a omezené. Poradci amerického Centers for Disease Control and Prevention jsou znepokojeni tím, že dosud nebyla zveřejněna základní epidemiologická data o vypuknutí nákazy.
Aktualizováno ve 12.00: Wuhan staví novou nemocnici, kterou chce stihnout otevřít do 3. února.
Aktualizováno ve 21:00: Francie potvrdila první případy výskytu koronaviru 2019-nCoV v Evropě. Tamější ministryně zdravotnictví Agnes Buzyn uvedla, že jeden pacient byl hospitalizován v Paříži a druhý v Bordeaux.
23. ledna: Čína uzavírá města
BBC informovala o tom, že v čínském městě Wu-Chan byla dočasně uzavřena letiště a nádraží. Jeho obyvatelům pak místní úřady doporučily, aby pokud možno nikam necestovali a omezili veřejná setkávání. Od dnešního dne nefungují ani přívozy, metro, autobusy a další spoje. Zavřené jsou i dálnice.
„Stručně řečeno… nejezděte do Wu-Chanu. A vy, kdo tam už jste, město prosím neopouštějte,“ konstatoval Li-Bin.
Aktualizováno v 21.00: Čína podobným způsobem uzavřela už pět měst. Vedle Wu-Chan je to také Chuang-kang, Sien-ning, Ťing-čou a Chibi. The Spectator Index zmiňuje, že tato města mají celkem 35 milionů obyvatel, v tom je však započítána populace celých stejnojmenných prefektur. Samotná města jsou menší a není zatím jasné, jakých částí se uzavření týká.
Aktualizováno 24. ledna v 11.00: Uzavřených měst je už více než deset.
Pohotovostní výbor Světové zdravotnické organizace (WHO) mezitím oznámil, že v souvislosti s aktuální spidemií viru 2019-nCoV zatím nevyhlásí tzv. globální stav nouze.
Generální ředitel WHO Dr. Tedros Ghebreyesus v dané souvislosti uvedl, že je zapotřebí získat více poznatků o šíření infekce. Výše zmíněná čínská opatření pak označil za „velice silná“.
Počet mrtvých během včerejška stoupl na 17. Výbor zdravotnických odborníků bude znovu jednat dnes.
Aktualizováno v 17.00: Americký National Institutes of Health (NIH) ve spolupráci se dvěma farmaceutickými společnostmi začal pracovat na vývoji vakcíny proti koronaviru z města Wu-Chan.
Na právě probíhajícím Světovém ekonomickém fóru v Davosu to oznámil Richard Hatchett, CEO Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI). Dotyčnými firmami jsou Moderna a Inovio, na projektu se bude podílet rovněž University of Queensland.
Ředitel National Institute of Allergy and Infectious Diseases, Anthony Fauci, v rozhovoru pro CNN řekl, že klinické testy na lidech by mohly začít již za několik měsíců.
V tiskové zprávě pak Fauci uvedl, že vzhledem k „rychlému globálnímu šíření“ viru z Wu-Chanu „musí svět jednat rychle a jednotně, aby se s touto hrozbou vypořádal“.
22. ledna: Virus začal mutovat
Současná epidemie onemocnění způsobeného koronavirem 2019-nCoV si vyžádala už 9 lidských životů. Z aktuálních informací navíc plyne, že virus začal mutovat.
Je tak pravděpodobné, že WHO dnes vydá závazná pravidla (uzavření hranic, vyhlášení karantény atd.), jejichž smyslem bude dalšímu šíření viru zabránit. Například Severní Korea již turistům z Číny zakázala vstupovat do země.
Forbes oznámil, že první případ byl zaznamenán i v USA. Konkrétně se jedná o mladého muže, který se před šesti dny vrátil z Wu-Chanu do Seattlu. Jeho stav je stabilní.
Kvůli mutacím se 2019-nCoV může stát infekčnějším a nebezpečnějším. Momentální situace je však poněkud nepřehledná. Zástupce ředitele National Health Commission Li Pin prý na tiskové konferenci v Pekingu prohlásil, že „existuje možnost mutace viru a dalšího šíření choroby.“ Řada zahraničních médií proto netvrdí, že virus již mutovat začal, ale pouze že k tomu může dojít.
Vědci, kteří nedávno zkoumali 15 genomů poskytnutých čínskými a thajskými úřady, nenalezli téměř žádné mutace. Trevor Bedford z University of Washington a Fred Hutchinson Cancer Center uvedl, že každý z těchto virů se oddělil od společného předka v listopadu loňského roku.
To pravděpodobně znamená jednu ze dvou následujících věcí: virus se buď rychle šíří mezi zvířaty ve Wu-Chanu a opakovaně infikuje lidi, nebo ho nakažená zvířata jednou či dvakrát přenesla na lidi a následně se začal rychle šířit mezi nimi.
