Ženy vedou v dlouhověkosti. Vždyť i nejstarší obyvatel této planety byla žena. Francouzka Jeanne Calmentová zemřela v roce 1997 ve věku 122 roků a 164 dní. V řadě případů stojí za kratším životem mužů nezdravý životní styl či riskantní aktivity.
Do očí bijící příklad nabízí Rusko, kde je střední délka dožití u žen 76,3 roků a u mužů jen 64,7 roků. Na vině je tu kromě jiného vysoká spotřeba alkoholu u mužů.
Nová studie mezinárodního týmu vědců vedených Jamesem Vaupelem z Duke University ale naznačuje, že ženám nadržuje příroda a vybavila je odolnějším organismem. I malá děvčátka mají větší naději, že se dožijí vyššího věku než stejně staří chlapci.
Rozdíl je jasně patrný ještě před nástupem puberty, kdy mnozí hoši začínají vyvádět nebezpečné kousky se smrtelnými následky. Označení žen za „slabší pohlaví“ se tak ukazuje jako zavádějící.
Vaupelův tým se zaměřil na data o úmrtích lidí sedmi různých zemí za posledních 250 let a to v obdobích, kdy tamější populace čelily závažným krizím. Vědci například sledovali úmrtnost otroků počátkem 19. století v USA a na Trinidadu. Zajímala je úmrtnost při hladomorech, jež postihly od 18. do 20. století Švédsko, Irsko a Ukrajinu, a také úmrtnost Islanďanů při epidemiích spalniček v letech 1846 a 1882.
Vaupel a spol. studovali také osudy propuštěných amerických otroků, kteří se vrátili do západní Afriky a založili tam stát Libérie. Ti si prošli ve vlasti svých předků hotovým peklem. Kosily je především tropické choroby. Už během prvního roku po návratu do Afriky zemřelo více než 40% navrátilců. Děti se tu jen výjimečně dožívaly dvou let. Jde o nejvyšší zdokumentovanou mortalitu v lidské historii.
Děvčata nepřízni osudu vždy vzdorovala lépe!
Ve všech krizích studovaných Vaupelovým týmem vzdorovala děvčata nepřízni osudu podstatně lépe než chlapci. Rozdíl ve střední délce dožití činil od 4 měsíců po šest let ve prospěch děvčat.
Například střední délka dožití děvčat narozených během hladomoru, jenž nastal na Ukrajině v roce 1933 v důsledku naprostého rozvratu kolektivizovaného zemědělství, se blížila 11 rokům.
Chlapci narození ve stejné době měli vyhlídky na něco málo přes 7 roků života. V krizových situacích byl jasně patrný také rozdíl v novorozenecké úmrtnosti děvčata a chlapců. Z toho Vaupel a spol. usuzují, že děvčata se s vyšší odolností k nepříznivým vlivům už rodí.
Z výsledků studie publikované v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyplývá, že vyšší délku dožití žen nelze připsat pouze na vrub rozdílů v chování, např. tomu, že se dívky na rozdíl od chlapců méně zapojují do rvaček, nebo působení sociálních faktorů, např. nižšímu sklonu dívek ke konzumaci alkoholu a kouření.
Vyšší schopnost žen přežít krizová období je dána biologicky. Svou roli sehrávají zřejmě dědičné vlohy i hormonální poměry v organismu. Je například známo, že ženské hormony estrogeny zvyšují odolnost k infekcím.
Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences,
