Chcete vědět, jestli budete ve stáří fit, nebo jestli vás budou pronásledovat neduhy? Vzpomeňte si, kolik jste měli doma knih, když jste byli ještě malí. Pokud jste vyrůstali v bytě, kde stěny kryly knihovny plné rozličných svazků, máte celkem dobré vyhlídky. Pokud byl jedinou knihou v domácnosti telefonní seznam, hrozí vám zdravotní potíže.
Tým vedený švýcarskými demografy Borisem Chevalem a Stéphanem Cullatim z university v Ženevě se pokusil zjistit, zda a nakolik nás životní podmínky v dětství poznamenávají na zbytek života. Využili k tomu databázi s údaji o vice než 24 000 obyvatel 14 různých evropských zemí ve věku od 50 do 96 roků.
Zajímaly je naměřené údaje o síle stisku ruky, které jsou celkem spolehlivým ukazatelem celkové fyzické kondice člověka a jeho zdravotního stavu. Kromě toho brali v potaz i tzv. socioekonomické parametry, v nichž se odráží životní úroveň lidí. Zajímalo je povolání živitele rodiny, v které daná osoba vyrůstala, počet knih v domácnosti, kvalita bydlení a počet osob žijících v domácnosti v poměru k počtu místností, jež rodina užívala.
Ve studii publikované ve vědeckém časopise Age and Ageing švýcarští demografové prokázali, že děti vyrůstající v lepších socioekonomických podmínkách se dožívají stáří v lepší kondici a lepším zdravotním stavu. Životní podmínky ve vyšším věku už nemají na zdraví tak významný vliv. Klíčová jsou první léta našeho života.
Pokud se narodíme do lepších podmínek, budeme ve stáří zdravější, i když se nám pak v dospělosti nevedlo příliš dobře. A naopak. Pokud jsme přišli na svět do horších podmínek, budeme ve stáří nemocnější, i když jsme se sami v dospělosti dopracovali vyšší životní úrovně. Zajímavé je, jak silným faktorem ovlivňujícím zdraví ve stáří se ukázal počet knih v domácnosti. V tomto ukazateli se odráží nejen ekonomická síla rodiny, protože knihy jsou drahé, ale také důraz, jaký rodina klade na vzdělání.
Vliv životních podmínek v dětství je velmi silný a zůstává jasně patrný, i když se vezmou do úvahy faktory životního stylu v dospělosti, jako je míra fyzické aktivity, kouření, konzumace alkoholu nebo zdravá výživa. Trend „následků dětství“ se projevuje silněji u děvčat než u chlapců.
Jednotlivé země se ale v míře vlivu životních podmínek v dětství na zdraví ve stáří liší. Nejlépe jsou na tom Skandinávci, kteří bývají ve stáří zdravější, i když v dětství neměli na růžích ustláno. Stéphane Cullati to přičítá rovnějšímu přístupu k lékařské péči a ke vzdělání ve skandinávských zemích.
„Naše studie prokázala přímý a trvalý biologický efekt dětství prožitého v chudobě. My si to vysvětlujeme tím, že tito lidé mají narušenou regulaci důležitých životních procesů v těle chronickým stresem vyvolaným nepříznivými podmínkami v dětství,“ říká Boris Cheval.
Pramen: Age and Ageing
