Skvrny na našem Slunci se objevují a zase mizí s periodou 11 let, která je známá jako sluneční cyklus. Tento cyklus je poháněný takzvaným slunečním dynamem, což je mechanismus vytvářený působením magnetických polí Slunce, konvekčním prouděním na Slunci, a také jeho rotací.
Tolik praví teorie a hypotézy, naše znalosti slunečního dynama ale ještě zdaleka nejsou úplné. Netušíme například, proč někdy přicházejí období, jako bylo slavné Maunderovo minimum v 17. století, kdy skvrny prakticky zmizely z povrchu Slunce na déle než padesát let.
Chování Slunce je stále záhadné. A pro řešení podobných záhad je občas klíčové využít šťastnou náhodu. Když se egyptologové mořili s luštěním staroegyptského hieroglyfického písma a nemohli se dostat dál, tak jim pomocnou ruku nabídla proslulá Rosettská deska, objevená v roce 1799 důstojníkem Napoleonovy armády během tažení do Egypta.
Na této žulové desce je text zapsaný ve třech shodných verzích: v hieroglyfickém písmu, démotickém písmu a v řeckém překladu. S Rosettskou deskou už nebylo tak těžké hieroglyfy rozluštit.
Početný mezinárodní tým astronomů, který vedl Christoffer Karoff z dánské Univerzity v Aarhusu, šťastnou souhrou okolností objevil hvězdu, která je jako dvojče Slunce. V jednom podstatném rysu se ale liší, takže nám může posloužit jako Rosettská deska ve vesmíru pro luštění záhad Slunce.
Jde o hvězdu HD 173701, která se nachází v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti asi 120 světelných let. Na první pohled vypadá úplně jako na Slunce. Je stejně velká, stejně hmotná a je i stejně stará jako naše hvězda. V jedné věci se ale přece jen odlišuje. Má velmi rozdílné chemické složení. Hvězda HD 173701 obsahuje oproti Slunci zhruba dvojnásobek prvků, které jsou těžší než vodík a helium. Jinými slovy, má mnohem vyšší metalicitu než Slunce.
Vědci se pustili do práce a detailně analyzovali projevy hvězdy HD 173701 v průběhu času. Používali k tomu data vesmírné observatoře Kepler i pozemních observatoří. Díky svému úsilí získali zatím nejvíce detailní pozorování hvězdného cyklu u jiné hvězdy, než je Slunce.
Karoff s kolegy zjistili, že hvězda HD 173701 prochází podobně jako Slunce cyklem aktivity. V jejím případě jde o cyklus dlouhý 7,4 let. Délka cyklu je tím pádem srovnatelná se slunečním cyklem. Liší se ale v tom, že změny jasnosti hvězdy jsou během cyklu mnohem silnější, nežli je tomu v případě Slunce. Ukazuje se, že vyšší obsah těžších prvků u hvězdy podobné Slunci vede k zesílení změn během hvězdného cyklu aktivity.
Zdroj: ZMEScience, Ilustrační foto: NASA
