x

Dvojče Slunce ze souhvězdí Labutě pomůže výzkumu naší hvězdy

12.  1.  2018 | Stanislav Mihulka

  • Astronomové šťastnou souhrou okolností objevili hvězdu, která je jako dvojče Slunce
  • Jde o hvězdu HD 173701, která se nachází v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti asi 120 světelných let
  • V jednom podstatném rysu se ale od Slunce přece jen odlišuje

Skvrny na našem Slunci se objevují a zase mizí s periodou 11 let, která je známá jako sluneční cyklus. Tento cyklus je poháněný takzvaným slunečním dynamem, což je mechanismus vytvářený působením magnetických polí Slunce, konvekčním prouděním na Slunci, a také jeho rotací.

Vědci byli poprvé svědky toho, jak Slunce přerušilo svou vlastní erupci Vědci byli poprvé svědky toho, jak Slunce přerušilo svou vlastní erupci

Tolik praví teorie a hypotézy, naše znalosti slunečního dynama ale ještě zdaleka nejsou úplné. Netušíme například, proč někdy přicházejí období, jako bylo slavné Maunderovo minimum v 17. století, kdy skvrny prakticky zmizely z povrchu Slunce na déle než padesát let.

Chování Slunce je stále záhadné. A pro řešení podobných záhad je občas klíčové využít šťastnou náhodu. Když se egyptologové mořili s luštěním staroegyptského hieroglyfického písma a nemohli se dostat dál, tak jim pomocnou ruku nabídla proslulá Rosettská deska, objevená v roce 1799 důstojníkem Napoleonovy armády během tažení do Egypta.

Tajemství vnitřního jádra Slunce odhaleno Tajemství vnitřního jádra Slunce odhaleno

Na této žulové desce je text zapsaný ve třech shodných verzích: v hieroglyfickém písmu, démotickém písmu a v řeckém překladu. S Rosettskou deskou už nebylo tak těžké hieroglyfy rozluštit.

Početný mezinárodní tým astronomů, který vedl Christoffer Karoff z dánské Univerzity v Aarhusu, šťastnou souhrou okolností objevil hvězdu, která je jako dvojče Slunce. V jednom podstatném rysu se ale liší, takže nám může posloužit jako Rosettská deska ve vesmíru pro luštění záhad Slunce.

Sluneční erupce zasahují Zemi jako kýchance Sluneční erupce zasahují Zemi jako kýchance

Jde o hvězdu HD 173701, která se nachází v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti asi 120 světelných let. Na první pohled vypadá úplně jako na Slunce. Je stejně velká, stejně hmotná a je i stejně stará jako naše hvězda. V jedné věci se ale přece jen odlišuje. Má velmi rozdílné chemické složení. Hvězda HD 173701 obsahuje oproti Slunci zhruba dvojnásobek prvků, které jsou těžší než vodík a helium. Jinými slovy, má mnohem vyšší metalicitu než Slunce.

Vědci se pustili do práce a detailně analyzovali projevy hvězdy HD 173701 v průběhu času. Používali k tomu data vesmírné observatoře Kepler i pozemních observatoří. Díky svému úsilí získali zatím nejvíce detailní pozorování hvězdného cyklu u jiné hvězdy, než je Slunce.

Slunce jako obří čočka pro pozorování cizích světů? Teoreticky je to možné Slunce jako obří čočka pro pozorování cizích světů? Teoreticky je to možné

Karoff s kolegy zjistili, že hvězda HD 173701 prochází podobně jako Slunce cyklem aktivity. V jejím případě jde o cyklus dlouhý 7,4 let. Délka cyklu je tím pádem srovnatelná se slunečním cyklem. Liší se ale v tom, že změny jasnosti hvězdy jsou během cyklu mnohem silnější, nežli je tomu v případě Slunce. Ukazuje se, že vyšší obsah těžších prvků u hvězdy podobné Slunci vede k zesílení změn během hvězdného cyklu aktivity.

Zdroj: ZMEScience, Ilustrační foto: NASA

Další článek »

Diskuze
Přidat příspěvek do diskuze
Témata článku: Vesmír, Výzkum, Slunce, Astronomie, Egypt, Napoleon, Kepler, Souhvězdí labutě, Univerzita, Souhvězdí, Magnetické pole, První pohled, Dlouhý rok, Hvězda, Cyklus, Pomocná ruka, Ilustrační foto, Podstatný rys, Labuť, Světelný rok, Dvojče, Těžký prvek
Sdílet článek
Další mobilní weby