Je to sice extrémní názor vyvozený z extrémního případu popisovaném v článku, takže se (zatím) nedá předpokládat, že bychom uměli udržet na životě všechny děti narozené po pěti měsících po početí, nicméně dle mého názoru extrém, který popisujete nemusí být nutně špatně. My lidé si to právě oproti jiným organismům už můžeme dovolit, dostali jsme se až do téhle fáze. Máme oproti konkurenčním organismům tuhle "zálohu", že když se naše přirozené rozmnožování pokazí, nejsme automaticky odsouzeni k vyhynutí.Byla nám zima, naučili jsme se používat oheň. Zjistili jsme, že děti nenarozené klasickou cestou a jejich matky mohou přežít, když se použije císařský řez, tak jsme se ho naučili používat. Když jsme zjistili, že k vajíčku lze spermii dopravit uměle a u dítěte narozeného touto cestou neexistuje rozdíl vůči té původní, využili jsme toho u lidí, kde to z nějakého důvodu nejde. Pokud budeme odvozovat z článku, podobně to bude u 21. měsíčních novorozenců. Doposud jsme je automaticky měli za mrtvé, teď víme, že je zachraňovat má smysl, protože se z nich mohou vyvinout zdravé děti porovnatelné s těmi, co se narodí v 36. měsíci.Je to přirozený vývoj znalostí, zkušeností a použitých technologií dané (resp. naší) společnosti. Stejně jako dnes nikdo neočekává, že by se v dnešním světě uplatnili dinosauři (aluze k odstavci výše, že ti si s odsouzením k vyhynutí nedokázali poradit), asi by bylo mylné očekávat automaticky život dnešní společnosti bez ohně, lékařské péče nebo jiných technologií či vědomostí.
