Americkým astronomům se povedl husarský kousek. Využili jeden stále velice záhadný vesmírný jev, aby s jeho pomoví prozkoumali jiný, neméně záhadný jev. Analyzovali signál rychlého rádiového záblesku, který k nám přilétl z hlubokého vesmíru, aby prostudovali vlastnosti stále záhadného difuzního plynu v halu kolem masivní galaxie.
Rychlé rádiové záblesky (FRB, podle anglického Fast radio burst) jsou nesmírně krátké a zároveň nesmírně intenzivní výtrysky rádiových vln, které k nám přilétají ze vzdáleného vesmíru. Odborníci odhadují, že takových záblesků přilétá na Zemi každý den nemalý počet. Jejich zdroj ale stále zůstává záhadou, i když je jasné, že musí jít o nějaký velice energetický jev.
Nicméně, záhadná povaha rychlých rádiových záblesků nezabránila J. Xavierovi Prochaskovi z americké University of California - Santa Cruz a jeho kolegům, aby si z jednoho takového záblesku neudělali šikovný nástroj k výzkumu.
FRB 181112 z listopadu 2018
V tomto případě šlo o rychlý rádiový záblesk FRB 181112 z listopadu 2018, který by detekován australskou soustavou radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder). Soustava ASKAP rovněž lokalizovala oblast, odkud tento rádiový záblesk přiletěl. Následná pozorování s dalšími teleskopy ukázala, že mezi galaxií se zdrojem rychlého rádiového záblesku a námi leží ještě další, tentokrát dost jasně zářící galaxie.
Když Prochaska a spol. proložili přes sebe optické a rádiové snímky dané oblasti oblohy, tak zjistili, že rádiový záblesk FRB 181112, který tvořilo několik rádiových pulzů, trvajících dohromady méně než 40 milisekund, prolétl jako kulka galaktickým halem galaxie, ležící mezi zdrojem záblesku a námi. Vědci se okamžitě zaradovali, protože se jim tím pádem nabídla vůbec první příležitost přímým způsobem prostudovat hmotu v galaktickém halu.
Odborníci předpokládají, že galaktické halo obsahuje jak temnou hmotu, tak i běžnou „viditelnou“ hmotu, převážně v podobě horkého plynu. I když jde o horký plyn, jehož celková hmotnost je větší, nežli hmotnost hvězd v příslušné galaxii, tak galaktické halo je téměř nemožné spatřit, natož nějak zkoumat.
Zářivá část zmíněné galaxie, kterou prolétal rádiový záblesk, má velikost asi 30 tisíc světelných let. Přibližně kulovité halo této galaxie by mělo být zhruba desetkrát větší.
Výsledky analýz rádiového záblesku FRB 181112 vědce překvapily. Ukázalo se, že navzdory očekáváním má horký plyn v galaktickém halu velice nízkou hustotu, a že v tomto halu jsou jen velmi slabá magnetická pole.
Titulní foto: ESO/M. Kornmesser, CC BY 4.0
