Australští vědci vyvinuli nový nanomateriál, který by mohl chránit astronauty před nebezpečným zářením, resp. škodlivým světlem. Podle dostupných informací je tak miniaturní, že na špičku jehly se vejdou stovky vrstev – což znamená, že jím lze velmi snadno pokrýt v podstatě jakýkoliv povrch.
„Náš vynález má spoustu potenciálních aplikací,“ uvedl jeden z výzkumníků Mohsen Rahmani. „Například ochrana astronautů nebo družic velmi tenkým filmem, který může být v různých prostředích upraven tak, aby odrážel různá nebezpečná ultrafialová či infračervená záření.“
Z hlediska ochranných vlastností tohoto materiálu je klíčovým prvkem teplota. Když se zařízení zahřívá nebo ochlazuje, povrch – složený z 2D mřížky nanočástic – lze reverzibilně „ladit“, aby odrážel nebo naopak vedl světelné vlny (včetně viditelného světla).
Je třeba zmínit, že dotyčný materiál v současnosti nemůže poskytovat ochranu před veškerými škodlivými účinky kosmického záření, jelikož blokuje pouze světlo – nikoliv i částice. I tak má však velký potenciál.
Zajímavé jsou rovněž další aplikace. „Například byste v koupelně mohli mít okno, které by se na vyžádání změnilo v zrcadlo,“ konstatoval jiný člen týmu, Andrey Miroshnichenko. „Nebo byste mohli určovat, jaké množství světla má v různých ročních obdobích okny procházet.“
Samozřejmě, že aby to fungovalo, museli byste nanomateriál průběžně zahřívat/ochlazovat. Podle odborníků je to ale poměrně jednoduché – dá se použít například podobný systém, jaký zajišťuje vyhřívání zadních skel automobilů.
Zdroj: ANU