Asteroid se rozpadl a začal se chovat jako kometa

  • 288P se nachází v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem
  • Dvě podobně velká tělesa obíhají okolo sebe po velmi protáhlé dráze
  • Po přiblížení ke Slunci vykazují kometární aktivitu

Hubblův kosmický dalekohled se nejvíce proslavil pozorováním vzdáleného vesmíru, ale občas se podívá i na tělesa Sluneční soustavy.

V roce 2011 se vědci zaměřili na objekt s označením 288P, který se nachází v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Poté, co se dostal do perihelia (na své dráze nejblíže ke Slunci) se u něj objevila kometární aktivita. Podobná tělesa se označují jako „komety hlavního pásu“ (Main-belt comets, MBCs).

Video: kometární aktivita 288P. Credit: ESA/Hubble, L. Calçada, M. Kornmesser

Mezinárodní tým vědců toho využil a krátce před dalším průchodem periheliem se na objekt podíval Hubblův kosmický dalekohled.

Periheliem měl 288P projít v listopadu 2016 ve vzdálenosti 2,45 AU od Slunce (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). Hubblův dalekohled se na něj podíval už v září, kdy byl objekt nejblíže od nás – jen 1,45 AU daleko.

K překvapení vědců se ukázalo, že se ve skutečnosti jedná o dvě tělesa, která jsou přibližně stejně velká a obíhají okolo společného těžiště ve vzdálenosti 100 km od sebe.

Předpokládá se, že přibližně před 7,5 miliony lety došlo vlivem kolize k rozpadu asi 10 km velkého tělesa. Pozorovaný 288P patří do skupiny 11 známých fragmentů tohoto objektu.

Simulace 288P, credit: NASA, ESA, and J. Agarwal (Max Planck Institute for Solar System Research)

Kvůli rychlé rotaci se před několika tisíci lety 288P rozpadl na dva kusy. Tím došlo k odhalení podpovrchových zásob těkavých látek. Jakmile se 288P přiblíží ke Slunci, dojde vlivem zahřátí povrchu k sublimaci ledu a my to pozorujeme jako kometární aktivitu.

Uvolňování látek funguje podobně, jako kdyby byly na povrchu menší motory. Obě tělesa se tak od sebe postupně vzdalovala.

288P je unikátní v tom, že pozorujeme kometární aktivitu u binárního tělesa, jehož obě části jsou téměř stejně velké, obíhají poměrně daleko od sebe a to po značně protáhlé dráze a vykazují kometární aktivitu. Žádný další podobný pár vědci dosud neznali. 288P nám můžeme povědět hodně o vzniku a vývoji Sluneční soustavy i původu vody na Zemi.

Zdroj: spacetelescope.org

Váš názor Další článek: Prohlížeč od Seznamu umí fígle s články: odloží je na později nebo vyhledá související

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,