Již dlouhou dobu je známo, že voda může zůstat v kapalném stavu i pokud teplota klesne pod nulu – například v mracích, které se nacházejí vysoko v atmosféře. Mrazící efekt je totiž závislý na řadě faktorů ovlivňujících molekuly uvnitř vody a také na rychlosti krystalizace.
Díky tomu mohou vědci v laboratorních podmínkách zmrznutí „odložit“. To demonstrovali i při dvou nových nezávislých experimentech, jejichž výsledkem byla voda ochlazená na -43,15°C a -45,45°C. Při takto extrémních teplotách se voda jako kdyby stává dvěma různými typy tekutiny. Jinak řečeno, nerozhodně kolísá mezi dvěma odlišnými stavy.
„Při nízkých teplotách, kdy je krystalizace ledu pomalá, může voda existovat jako dvě různé tekutiny. To je pozoruhodná vlastnost,“ uvedl Anders Nilsson ze Stockholm University, jehož týmu se podařilo dostat na rekordních -45,45°C.
„Skelný stav vody se transformuje na viskózní kapalinu, která se téměř okamžitě přemění na jinou, ještě viskóznější kapalinu s mnohem nižší hustotou,“ dodala Andersova kolegyně Katrin Amann-Winkel.
V obou případech odborníci pracovali s mikroskopickými kapičkami vody uvnitř vakua. Ke zjištění teploty byly (minimálně týmem, který dosáhnul -43,15°C) využity speciální laserové techniky, s jejichž pomocí se měřila velikost kapiček. Tento přístup by se prý při studiu superstudené vody mohl uplatnit i v budoucnu.
Závěrem dodejme, že -45,45°C samozřejmě nemusí být konečný výsledek. Nikdo totiž nedokáže říct, jak daleko, resp. nízko, se ještě můžeme dostat. Už nyní je však jasné, že svůj pohled na vodu bychom měli poněkud přehodnotit. Řečeno slovy Larse G.M. Petterssona ze Stockholm University: „nejde o složitou kapalinu, ale jde o dvě jednoduché tekutiny s komplikovaným vztahem.“
Zdroj: ScienceAlert
