Půst byl dlouho nedílnou součástí životního stylu našich předků. Jak ukazuje nová lékařská studie, návrat k půstu by nám jen prospěl. Byli bychom zdravější a dožívali bychom se vyššího věku.
Naši předkové dodržovali pravidelné páteční půsty. V některých obdobích roku, např. v předvelikonočním čase, drželi půst podstatně delší dobu. Křesťané vnímali výrazné uskromnění v jídle jako pokání za spáchané hříchy. Jak ale ukazují moderní biomedicínské studie, půst svědčil nejen duchu, ale také tělu.
Experimenty na laboratorních myších prokázaly, že opakovaná konzumace menšího množství kaloricky chudší potravy má na zdravotní stav a dlouhověkost zvířat jasný pozitivní dopad. Jak ale reaguje na opakovaný půst lidský organismus? Na tuto otázku odpovídá studie týmu vedeného Valterem Longem z University of Southern California v Los Angeles publikovaná v předním lékařském časopise Science Translational Medicine.
Do studie se zapojilo 71 dobrovolníků, kteří každý měsíc po dobu pěti po sobě jdoucích dní jedli nízkokalorickou dietu chudou jak na cukry, tak i na proteiny, ale bohatou na tuky s nenasycenými mastnými kyselinami. Každý dobrovolník absolvoval tři měsíční cykly s pětidenním půstem.
Efekt půstu byl zjevný. Dobrovolníci zhubli. Ztratili nejen celkový tělesný tuk, ale i tuk uložený v partiích pasu. Významně se jim snížil krevní tlak a v krvi jim poklesly hladiny proteinu IGF-1, jehož zvýšené koncentrace se pojí s rychlejším stárnutím.
Dobrovolníkům se vylepšily i další parametry krevních testů. V krvi jim ubylo jak tuků, tak i cholesterolu. Lékaři u nich zaznamenali i pokles tzv. C-reaktivního proteinu, který signalizuje nebezpečné zánětlivé procesy v tkáních.
Zajímavé je, že pozitivní účinky půstu byly výraznější u lidí, u kterých se už na začátku experimentu rýsovalo zvýšené riziko civilizačních chorob, jako je rakovina nebo onemocnění oběhového systému včetně infarktu myokardu či mozkové mrtvice.
„Cykly pětidenních půstů jsou nejen bezpečné, ale jsou i velmi účinné v redukci rizik spojených se stárnutím a chorobami vyššího věku,“ konstatují závěrem autoři studie.
Zdroj: Science Translational Medicine
